Například výzkumnice z Psychologického ústavu Akademie věd ČR Martina Klicperová-Baker seznámila na semináři přítomné s výsledky průzkumu evropské mentality v souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí. Podle výzkumnice je v Česku 48 procent občanů bez silného názoru, tito občané jsou označení jako „nedemokraté“. Další skupinou jsou „demokraté“, kteří se dělí na racionální proukrajinské demokraty, kterých je 22 procent, a protiruské demokraty, těch je sedm procent. Ve výzkumu jsou i „antidemokraté“, kteří se rovněž dělí na dvě skupiny. Větší z nich jsou proruští postkomunisté (15 procent) a obecně dezinformovaných antidemokratů je v Česku pak devět procent, přibližuje Jana Bobošíková.

Výzkumnice také představila, jak se tyto skupiny rozprostřely mezi voliče politických stran. Proukrajinští a protiruští demokraté volí převážně SPOLU a PirSTAN, proruští postkomunisté a dezinformovaní občané volí ANO a SPD. Skupina „nedemokratů“ je podle výzkumnice rozprostřena v celém politickém spektru.

Proruské postkomunisty a obecně dezinformované občany spojuje strach z přistěhovalců, nedůvěra ve veřejnoprávní média a názor, že by se čeští politici měli starat především o naše lidi.

„Analytička z Psychologického ústavu Akademie věd, která by měla být nestranná, ubezpečila všechny přítomné, že tomu tak vůbec není, že Psychologický ústav Akademie věd se společensky angažuje,“ pokračuje Bobošíková.

Následně pouští záznam z vystoupení Klicperové-Baker na konferenci z 25. září, v němž uvádí: „Psychologický ústav Akademie věd je instituce, která se poměrně dost společensky angažuje. Začalo to zejména v době covidu, ale pokračuje to i nyní během obrovské agrese do Ukrajiny, takže se snažíme být společensky angažovaní i jako vědci,“ uvedla výzkumnice.

Kořeny společenské angažovanosti u analytičky ale najdeme i u Marxe. Klicperová-Baker informovala zúčastněné, že se zabývá psychologií demokracie. Ovšem vždy tomu tak nebylo. Zabývala se i psychologií zcela jinou. V 80. letech přistupovala k aktuálním problémům psychologie tvořivosti marxisticky. Ve svém článku, který napsala s kolektivem dalších vědců, zdůrazňovala přednosti pokročilého procesu výstavby socialistické společnosti v socialistických státech z hlediska zdokonalování tvůrčího subjektu. Podle dnešní psycholožky demokracie je totiž právě zbavení se třídního konfliktu, co umožňuje využívat tvořivost. A tak se ve své předlistopadové práci uchylovala například k popisu kritiky západních koncepcí a metod.

Nyní paní psycholožka neodsuzuje Západ, ale analyzuje „poskoky proruských komunistů“. Jedinečná kvalifikace pro to, aby nám autoritativně za peníze daňových poplatníků vysvětlila, kdo je proruský postkomunista a kdo je racionální proukrajinský demokrat,“ dodává Jana Bobošíková k činnosti analytičky.

Zakladatel a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček z ODS, který konferenci zaštiťoval, Klicperové-Baker za její analýzy zatleskal a poděkoval. „Z toho příspěvku je vidět, jak je důležité podívat se na dezinformace i z jiného úhlu pohledu, prostřednictvím té společnosti,“ uvedl.

„Neboli rovná páteř a názorová pevnost není důležitá, důležitý je úhel pohledu. Dobře si to pamatujte,“ glosuje Jana Bobošíková.

Ředitel BIS během parlamentní konference poznamenal, že je obtížné určit přesnou míru přímého zapojení Ruské federace do šíření dezinformací a konspirací v České republice. Většina produkce v českém dezinformačním prostoru podle něj pochází z domácích zdrojů, které jsou z části inspirované státní propagandou Ruska. Za hlavní zdroj dezinformací označil dezinformační weby a řetězové e-maily, pokračuje moderátorka pořadu.

„Je zajímavé, že těm, kteří dnes nesouhlasí s vládní politikou, je stejně jako v minulém režimu přisuzována role jednoduchých lidí a konspirátorů, kteří dělají leccos jenom pro peníze. Pro bývalý režim byli tito lidé extremisty ve službách Západu, nyní ve Sněmovně zaznívá, že jde o nevědomé dezinformátory ovlivněné Ruskou federací,“ odkazuje Bobošíková na slova, která zazněla z úst šéfa BIS.

Vystoupení měl na konferenci také náměstek ředitele po terorismus a extremismus z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Jaroslav Zákopčan. Uvedl, že v Česku jsou skupiny lidí frustrované systémem, kterým je v celku jedno, proti čemu se bojuje, hlavně když to jde proti systému.