Neustále se zhoršující bezpečnostní situace v Evropě a přilehlých regionech má jeden základní společný faktor, a to chaos. Především se jedná o chaos z hlediska myšlení většiny občanů ovládaných médii. Důvodem chaosu je nestabilita prakticky ve všech základních faktorech ovlivňujících život. Přitom se nelze zbavit dojmu, že chaos je vytvářen dlouhodobě a cíleně. Koneckonců, už naše babičky či prababičky pamatující císaře pána říkaly, že v chaosu a nepořádku se nejlépe krade a ve špinavé vodě nejlépe loví.

Dezorientace evropských mas vyvolaná chaosem je výhodná především pro ty, kteří je potřebují ovládat. Občané by se bez dezorientace a rozvratu společnosti mohli spojit a začít prosazovat vlastní zájmy. Vzhledem k tomu, že v demokracii rozhoduje počet hlasů, představuje sjednocený národ absolutní nebezpečí pro nepočetné zájmové skupiny, které na něm parazitují. Můžeme mluvit o zaběhaném demokratickém systému typu rozděl a panuj, nebo hře na hodného a zlého policajta, který nejlépe zvládala britská jak domácí, tak koloniální politika. Typickými příklady jsou v poslední dekádě volby v Evropě, aktuálně především v Německu, kde hodného policajta hrála Merkelová a zlého Schulz a ve Francii byl tím hodným Macron.

Možnosti jiných kandidátů, především vlasteneckých a neochotných sloužit cizím zájmům, byly v médiích a z hlediska dosažitelných finančních prostředků maximálně omezeny. Volič, který podléhá ideologickému mainstreamu typu produkce ČT, se zajímá spíše o to, která herečka či modelka se s kým válí a za kolik nebo kdo dal kde gól. V politické situaci se neorientuje, zapomíná, co který politik prováděl před několika lety, a bezhlavě si vybírá ze dvou možností, a to horší a nejhorší. Přitom hodný i zlý policajt mají společný cíl, dostat oběť do kriminálu, a potajmu spolupracují.

Ale nedělejme si iluze. U nás se hraje stejná komedie a je zbytečné ji prožívat. Až na výjimky typu Svobodných nebo SPD nás zavedené partaje, nebo partaje účelově nově sestavené z politiků zavedených partají, nebo z neziskovkářů placených z USA a EU, táhnou, místy s pokryteckými revolučními hesly, do koncentráku zvaného EU. Tam budou pouze dvě skupiny, a to velkomajitelé posluhující sobě a americkým zájmovým korporacím, které kdysi kritizovali Trump a jejich otroci. Dokonce i část vedení KSČM podporuje naše členství v EU a má snahu spolupracovat s hlavními oporami bruselských a berlínských zájmů, jako jsou Piráti a Zelení. Někteří komunisté dokonce nestoudně lezou do zadku Hamáčkovu vedení ČSSD a jaksi pozapomínají, že to byla ČSSD, která svým Bohumínským usnesením o zákazu spolupráce s KSČM a dlouhodobým paktováním s KDU-ČSL a TOP 09 znemožnila vytvoření efektivní levicové politiky zaměřené na ochranu zájmů značné části občanů, především zaměstnanců a důchodců. Současná ČSSD se již posunula tak daleko doprava, že se dostala až někam za ODS, kde především aspoň Václav Klaus mladší má vysoce realistické názory. Nelze se divit, jestliže socan Hamáček má kamarády typu Albrightové, Pavla či Peheho. A to určitě nejsou všichni jeho kolegové z Aspen institutu. Mnozí naši demokratičtí politici se naivně domnívají, že budou patřit mezi úzkou skupinu vyvolených. Přitom se už dnes snaživě procvičují ve funkcích dozorců, tedy pouze otroků s klackem v ruce. A mohou si být jistí, že i na tyto pozice bude velmi úzké výběrové řízení.

Pokud chce někdo vidět budoucnost Evropy, měl by se podívat na Ukrajinu a zeptat se, proč pět milionů Ukrajinců, aktuálně možná i víc, emigrovalo. Dozvěděl by se, že Ukrajinu si rozebralo několik rodin a ty chtějí po ostatních, aby pro ně zadarmo pracovali, a rozprodávají zemi. Vše maskují fašizací společnosti a protiruskou válečnou propagandou. Tento stav kupodivu demokratické a lidsko-právní reprezentanty EU a NATO nijak neznepokojuje a o to bojechtivěji řeší problém ruské „okupace“ Krymu, která zabránila rozšíření občanské války a fašistické genocidy v souladu s prvním bodem slavných lidských práv. Stejně evropské demokraty a hrdiny z NATO nezajímá, že tuto takzvanou okupaci potvrdilo v nezmanipulovaném referendu (což potvrdili i mezinárodní pozorovatelé) 83 % obyvatel Krymu včetně naprosté většiny do té doby ukrajinských policistů a vojáků. Putin neudělal na Krymu nic jiného než Masaryk v letech 1918–1919 na Slovensku.

Globální bezpečnostní chaos

Naprosto základním požadavkem každého duševně zdravého člověka je bezpečnost. Ta umožňuje tvorbu perspektivních hodnot a zakládání rodin. Válku a agresi vyvolávají pouze organizovaní zločinci a psychopati. Základem bezpečnosti a pokroku jsou mír a řešení mezinárodních sporů bez vojenských konfliktů, což potvrzuje jak charta OSN, tak Atlantická charta, kterou se ohánějí reprezentanti NATO. Vylučuje se i hrozba silou. Psané stanovy a řečnění v médiích se však zcela liší od praxe. Reprezentanti USA snad už jinou „diplomacii“ než výhrůžky, sankce a vojenské agrese, nejlépe skupinové, ani neznají. Historicky reprezentanti USA to pochopili jako svoje vítězství nad SSSR na přelomu osmdesátých a devadesátých let jako vojenské a svět následně změnili do situace, kdy se mezinárodní právo účelově překrucuje, přehlíží a zneužívá s pomocí lží, falše, licoměrnosti a především arogance hospodářské a vojenské moci. Ministryně zahraničí USA Condoleeza Riceová uvedla, že je úkolem Ameriky změnit svět. Výstavba demokratického státu je (podle ní) nyní naléhavou složkou našeho (amerického) národního zájmu. Americký novinář Pluff to označil jako utopický intervencionalismus. Kdyby se jednalo o morální či ekonomický internacionalismus a nezemřeli při něm miliony lidí po celém světě, možná by byl pozitivní. Jednoduše řečeno, americké arogantní mesiášství je zahraniční vojenská agrese ve službách amerických zájmových skupin pod pláštíkem pokryteckého mediálního povyku o demokracii a lidských právech. Takzvaný Západ pod vedením USA zcela odhodil morálku a přestal respektovat OSN jako světovou bezpečnostní autoritu při rozvratu a kolonizaci východní Evropy, Asie a Afriky.

Když koncem devadesátých let kapituloval Sovětský svaz a předal NATO jak sjednocené Německo, tak celou východní část střední Evropy, domnívali se mnozí, že nastal čas míru a blahobytu. Jenže realita je zcela opačná. V Asii, Africe i v Evropě došlo k výrazné bezpečnostní destabilizaci a přehlídce občanských válek. Mnohde mají náboženský podtext, většinou ortodoxně islámský, saláfistický, takfíristický nebo wahhábistický. Do Evropy se valí miliony muslimů a NATO se šikuje u hranic Ruska, místo aby bránilo hranice Evropy. Cíl je jasný. Okupace Ruska by odsunula hospodářskou agónii USA o dvě generace. Za tu dobu by se podařilo zredukovat obyvatelstvo světa, rasově přeměnit Evropu, a zredukovat tak její demokracií a vlastenectvím nasáklé obyvatelstvo a možná zajistit dostatek energie.

Nepřehlédnutelnou součástí příprav k agresi proti Rusku je dlouhodobá matoucí válečná propaganda a hybridní válka, jež má vytvořit souhlas evropského obyvatelstva s jadernou válkou. Typickým příkladem je propagandistické tažení proti ruským či syrským chemickým zbraním. Nic nebylo prokázáno, a už došlo k vyhošťování ruských diplomatů z řady zemí NATO a EU.

Bezpečnostní chaos začíná samozřejmě v ozbrojených složkách, především v armádě. Nemá smysl se opakovaně zabývat rozvratem armády řízené civilními politickými diletanty a více než podivnými nákupy cizí výzbroje, spojenými se snahou o likvidaci posledních zbytků obranného průmyslu.

Nepřehlédnutelnými figurkami na šachovnici cizích zájmů a válečné propagandy jsou někteří čeští generálové. Bývalé komunistické nomenklaturní kádry Pavla a Šedivého, demokratické náčelníky generálního štábu, nemá smysl připomínat. Jsou dokladem Stalinova názoru, že každý má svoji cenu. Nicméně zde máme novou hvězdu americké válečné propagandy, která již není vázána předlistopadovou minulostí a morálními zábranami. Je to výsadkářský generál Řehka, který velí bojovému uskupení NATO připravujícímu se k útoku na Rusko. Předvedl se knihou o válečné propagandě, zaměřenou proti Rusku, přesně podle požadavků americké propagandy. Od dob, kdy to byl výsadkářský plukovník, se transformoval na opravdového žoldáka, který postrádá odpovědnost za svoji zemi a mír v Evropě a je schopen na rozkaz z Bruselu bez přemýšlení zabíjet kdekoli na světě. Stotisícová generálská výplata a vidina kanceláře v Bruselu s ještě podstatně plnějším korytem dokáže ovlivnit morálně nepevné žoldáky. Důstojný nástupce výsadkáře Pavla, který už je stále více pouhou směšnou a pohrdanou figurkou připomínající politruky ve Švandrlíkových Černých baronech. Co by takovým nástupcům říkali parašutisté, kteří provedli atentát na Heydricha a položili život za vlast, nikoli cizácké zájmy. Nicméně právě takoví generálové dostávají prostor v médiích a přispívají k informačnímu chaosu a válečné propagandě.

V současnosti vyhlašují USA válečné tažení proti Sýrii a samozřejmě jako smečka divé zvěře či afrických primitivů v partě s Británií, Francií a Itálií. Z agrese je třeba udělat mezinárodní záležitost, aby agresor nebyl tak viditelný. Přitom opět nic nebylo prokázáno a jedná se pouze o reakci na nepodložené tvrzení pracovníků takzvaných Bílých přileb, což je organizace, která opakovaně podporovala islámské teroristy a vyráběla lživé informace. Vrací se doba útoku na Irák založeného na lživých informacích o iráckých jaderných a chemických zbraních, které šířili politici USA a Velké Británie. Cílem je tentokrát Sýrie, ale hlavní útočníci stejní, USA a Británie. Svět je na pokraji války mezi Ruskem, jehož jednotky působí v Sýrii na pozvání legální vlády, a USA, které nemohou zvládnout situaci, kdy islámští teroristé byli v Sýrii poraženi, přestože dostávali z USA, EU, Turecka a Saúdské Arábie maximální finanční i vojenskou podporu.