Puč v Číně? Ukázalo se, že je to jinak

26.09.2022 11:31 | Zprávy

Spekulace o osudu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga začínají pomalu utichat. Tvrzení o tom, že v Pekingu proběhl vojenský převrat, po kterém byl čínský prezident umístěn do domácího vězení, mohou mít podle mnoha analytiků a novinářů dosti elementární vysvětlení a objevují se názory, že šlo o ukázku, co dokážou algoritmy sociálních sítí a vše bylo „možná jen zbožné přání některých lidí“. Přicházejí však také zprávy, že je Si Ťin-pching možná skutečně držen ve svém domě. Má však za tím být jiná příčina, nežli vojenský puč.

Puč v Číně? Ukázalo se, že je to jinak
Foto: Repro Gov.cn
Popisek: Čínský prezident Si Ťin-pching, videokonference s prezidentem USA

Pro zvěsti šířící se po sociálních sítích se neobjevily žádné důkazy a mnoho podobných zpráv může mít vcelku jednouché vysvětlení.

Spekulace o puči proti čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi se začaly objevovat poté, co se lídr země vrátil ze summitu Šanghajské organizace pro spolupráci z Uzbekistánu, což byla vůbec jeho první zahraniční cesta od doby, co se z Číny do celého světa rozšířila pandemie covidu-19.

Si Ťin-pching se po návratu z cesty neukázal na veřejnosti a sociální sítě tak zaplavily divoké domněnky o jeho osudu, které zmiňovaly, že již není hlavou Lidové osvobozenecké armády a že armádní velitelé proti prezidentovi Číny zasáhli. Vše podpořilo to, že z Pekingu nepřišlo žádné oficiální vyjádření.

Divoká tvrzení se podle serveru firstpost.com začaly objevovat poté, co několik neověřených účtů na sociálních sítích začalo sdílet tvrzení o vojenském převratu v Číně. Účet na twitteru s názvem New Highland Vision, který má více než 20 000 sledujících, 22. září napsal, že bývalý čínský prezident Chu Ťin-tchao a bývalý premiér Wen Ťia-pao přesvědčili Songa Pchinga, bývalého člena stálého výboru politbyra, aby od Si převzal kontrolu nad Ústředním úřadem stráží (CGB).

V příspěvku se psalo, že měl Si Ťin-pching kvůli tomuto dění přiletět 16. září ze Samarkandu, ale byl zadržen na pekingském letišti a umístěn do domácího vězení. Účet sice dodal, že toto tvrzení zatím neověřil a skutečnost se ukáže až na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny, spekulace ale na to již nabraly raketovou rychlost a objevovaly se zprávy, které tyto informace měly potvrzovat.

Jednou z takovýchto zpráv je například rušení letů v některých oblastech Číny.

Komentátorka Jennifer Zengová s 200 tisíci sledujícími navíc na sociální sítě nahrála video, v němž tvrdila, že k čínskému hlavnímu městu míří velká vojenská kolona.

Že mohou mít podobné zprávy často i dost jednoduché vysvětlení, naznačil novinář Adrian Wong pro server Techarp a jmenoval, že dlouhé vojenské kolony nemusí znamenat žádné skutečné důkazy o vojenském převratu v Číně.

„Pokud by k vojenskému převratu skutečně došlo, v Pekingu by platilo stanné právo a nebyly by povoleny žádné civilní lety. To by zahrnovalo uzávěry nebo i zákaz vycházení s vojenskými zátarasy po celém Pekingu a zbytku Číny,“ míní s dodatkem, že něco takového by v dnešní době těžko uniklo pozornosti světa.

Podle něj je možné takovou významnou událost udržet pod pokličkou akorát v sousední Severní Koreji, v Číně však nikoliv.

Bývalý čínský investigativní novinář Zhao Lanjian však naznačil, že omezení letového provozu nad některými oblastmi – zejména v Tibetu – mohlo být učiněno na popud armády. Sám v tom ovšem spatřuje spíše vojenské cvičení nežli puč.

„Toto hromadné rušení letů musí být na základně nařízení armády. O řízení letového provozu rozhoduje čínská armáda, která následně vydává pokyny vedení civilního letectví. Vzdušný prostor je vyčleněn tak, aby vojenská letadla mohla létat podle libosti,“ napsal.

Server India Today pak míní, že celkově k žádnému nepřirozenému poklesu počtu letů nedošlo a v Pekingu se zdá být letecký provoz v normálu. Zprávy o zrušení letů mohly být dle něj způsobeny opatřeními kvůli šíření covidu, jelikož se Čína připravuje na svátek prvního října – oslavu vzniku Čínské lidové republiky. To by také mohlo být dle plátku důvodem, proč docházelo k některým přesunům vojenských vozidel směrem k Pekingu. V tento den se totiž tradičně koná vojenská přehlídka.

Časopis Tribune si povšiml, že mnoho zpráv na sociálních sítích o čínském převratu šířily účty pocházející z Afriky

Sloupkař Aadil Brar, který je odborníkem na Čínu, pak napsal, že Si Ťin-pching skutečně může být zavřen doma – nejde ale o následek vojenského puče, nýbrž o karanténu, která je v Číně po návratu ze zahraničí zcela běžná a doplnil, že k šíření spekulací dosti přispěly indická „alternativní“ média.

Že jde o fámu, má podle něj potvrzovat i blahopřejný dopis čínského lídra pro China News k 70. výročí této zpravodajské služby. Ten byl zveřejněn v pátek kolem 14.30 pekingského času.

„Pokud by armáda zahájila ‚převrat‘, webové stránky Čínské lidové armády by přestaly zveřejňovat Siovy vyjádření a odstranily by i minulé články,“ doplnil Brar.

Drew Thompson, hostující vedoucí výzkumný pracovník na Lee Kuan Yew School of Public Policy na Národní univerzitě v Singapuru, uvedl, že „převrat proti Siovi je sice možný“, ale ani jemu se v tuto chvíli nezdá pravdivý.

„Možná je to jen zbožné přání některých lidí. Možná je to ukázka hrůz algoritmu Twitteru,“ připojil.

Že by Peking obsadila armáda, také nenaznačují ani záběry z čínského hlavního města a čínský korespondent německého plátku Der Spiegel Georg Fahrion si ze zpráv začal značně utahovat, jelikož žádné vojenské kolony ani nějaké abnormální dění jakkoli nezaznamenal. Jeho sarkastické poznámky však nepochopili v indické televizi Republic Bharat a Indii opět zaplavila nová vlna spekulací.

„Dvě věci jsou nekonečné, vesmír a lidská hloupost,“ dodal k povyku kolem sarkasticky míněných popisků fotografií korespondent Der Spiegelu.

V posledních dnech se v souvislosti s děním v Číně řeší i stanoviska, která země vypouští navenek.

Na sobotním zasedání Valného shromáždění OSN čínský ministr zahraničí Wang I vyjádřil postoj své země k válce na Ukrajině, přičemž upozornil na nutnost mírového řešení a nepřímo odmítl ruské rozpoutání války, kdy šéfovi ukrajinské diplomacie Dmytru Kulebovi sdělil, že Peking odmítá použití násilí jako způsob řešení konfliktů.

Kuleba také po společné schůzi s čínským protějškem zdůraznil, že Čína respektuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny – čímž se de facto ukázalo, že Peking neuznává ruské nátoky na ukrajinský poloostrov Krym či Ruskem obsazenou část Donbasu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

Čína , zahraničí , Der Spiegel , Peking , SI Ťin-pching , techarp.com , businesstoday.in , Brar

autor: rak

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Michal Zuna byl položen dotaz

Jaká je podle vás pravděpodobnost, že na nás Rusko zaútočí?

Tvrdíte, že je třeba si ho držet co nejdál od těla, to nerozporuji, na druhou stranu, myslíte, že má Ukrajina šanci ho vojensky porazit i se vší pomocí od jiných států, včetně nás? Protože zatím to tak nevypadá a je mi tak Ukrajiny i líto. Myslím, že vyhasí strašně moc životů a ,,zbytečně", že tato ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

wwww Jinde na netu:

Dejte si pozor na častou rodičovskou chybuDejte si pozor na častou rodičovskou chybu Vypěstuj si nezapomenutelná stehna a zadečekVypěstuj si nezapomenutelná stehna a zadeček


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kecy, ozvalo se, když bránili Fialu kvůli cenám másla

12:07 Kecy, ozvalo se, když bránili Fialu kvůli cenám másla

„Ceny neurčuje premiér. Ceny určuje trh.“ Tak brání institut Pravý břeh premiéra před nařčeními, že …