Kdo je vítězem komunálních voleb?Anketa
Spekulace o puči proti čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi se začaly objevovat poté, co se lídr země vrátil ze summitu Šanghajské organizace pro spolupráci z Uzbekistánu, což byla vůbec jeho první zahraniční cesta od doby, co se z Číny do celého světa rozšířila pandemie covidu-19.
Si Ťin-pching se po návratu z cesty neukázal na veřejnosti a sociální sítě tak zaplavily divoké domněnky o jeho osudu, které zmiňovaly, že již není hlavou Lidové osvobozenecké armády a že armádní velitelé proti prezidentovi Číny zasáhli. Vše podpořilo to, že z Pekingu nepřišlo žádné oficiální vyjádření.
Divoká tvrzení se podle serveru firstpost.com začaly objevovat poté, co několik neověřených účtů na sociálních sítích začalo sdílet tvrzení o vojenském převratu v Číně. Účet na twitteru s názvem New Highland Vision, který má více než 20 000 sledujících, 22. září napsal, že bývalý čínský prezident Chu Ťin-tchao a bývalý premiér Wen Ťia-pao přesvědčili Songa Pchinga, bývalého člena stálého výboru politbyra, aby od Si převzal kontrolu nad Ústředním úřadem stráží (CGB).
????:14??????,????????????????,?????????? ? ? ? ????????????? ? ? ?,??????,???????,???????,?????,16????,??????,????? ? ? ??,???? ??????????????? pic.twitter.com/bVUQMwToZg
— ????? ??:https://www.newhighlandvision.com/ (@5xyxh) September 22, 2022
V příspěvku se psalo, že měl Si Ťin-pching kvůli tomuto dění přiletět 16. září ze Samarkandu, ale byl zadržen na pekingském letišti a umístěn do domácího vězení. Účet sice dodal, že toto tvrzení zatím neověřil a skutečnost se ukáže až na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Číny, spekulace ale na to již nabraly raketovou rychlost a objevovaly se zprávy, které tyto informace měly potvrzovat.
Jednou z takovýchto zpráv je například rušení letů v některých oblastech Číny.
Komentátorka Jennifer Zengová s 200 tisíci sledujícími navíc na sociální sítě nahrála video, v němž tvrdila, že k čínskému hlavnímu městu míří velká vojenská kolona.
#PLA military vehicles heading to #Beijing on Sep 22. Starting from Huanlai County near Beijing & ending in Zhangjiakou City, Hebei Province, entire procession as long as 80 KM. Meanwhile, rumor has it that #XiJinping was under arrest after #CCP seniors removed him as head of PLA pic.twitter.com/hODcknQMhE
— Jennifer Zeng ?? (@jenniferzeng97) September 23, 2022
Že mohou mít podobné zprávy často i dost jednoduché vysvětlení, naznačil novinář Adrian Wong pro server Techarp a jmenoval, že dlouhé vojenské kolony nemusí znamenat žádné skutečné důkazy o vojenském převratu v Číně.
„Pokud by k vojenskému převratu skutečně došlo, v Pekingu by platilo stanné právo a nebyly by povoleny žádné civilní lety. To by zahrnovalo uzávěry nebo i zákaz vycházení s vojenskými zátarasy po celém Pekingu a zbytku Číny,“ míní s dodatkem, že něco takového by v dnešní době těžko uniklo pozornosti světa.
Podle něj je možné takovou významnou událost udržet pod pokličkou akorát v sousední Severní Koreji, v Číně však nikoliv.
Bývalý čínský investigativní novinář Zhao Lanjian však naznačil, že omezení letového provozu nad některými oblastmi – zejména v Tibetu – mohlo být učiněno na popud armády. Sám v tom ovšem spatřuje spíše vojenské cvičení nežli puč.
„Toto hromadné rušení letů musí být na základně nařízení armády. O řízení letového provozu rozhoduje čínská armáda, která následně vydává pokyny vedení civilního letectví. Vzdušný prostor je vyčleněn tak, aby vojenská letadla mohla létat podle libosti,“ napsal.
?????????????????????????????,??????????????????????,?????????????????,?????????????????,??????????????????????,?????????
— ??? (@uyunistar) September 21, 2022
Server India Today pak míní, že celkově k žádnému nepřirozenému poklesu počtu letů nedošlo a v Pekingu se zdá být letecký provoz v normálu. Zprávy o zrušení letů mohly být dle něj způsobeny opatřeními kvůli šíření covidu, jelikož se Čína připravuje na svátek prvního října – oslavu vzniku Čínské lidové republiky. To by také mohlo být dle plátku důvodem, proč docházelo k některým přesunům vojenských vozidel směrem k Pekingu. V tento den se totiž tradičně koná vojenská přehlídka.
Časopis Tribune si povšiml, že mnoho zpráv na sociálních sítích o čínském převratu šířily účty pocházející z Afriky
Sloupkař Aadil Brar, který je odborníkem na Čínu, pak napsal, že Si Ťin-pching skutečně může být zavřen doma – nejde ale o následek vojenského puče, nýbrž o karanténu, která je v Číně po návratu ze zahraničí zcela běžná a doplnil, že k šíření spekulací dosti přispěly indická „alternativní“ média.
Xi is most likely in quarantine after coming back from SCO. There is no coup. Looks like a lot of alt-media in India picked up the rumour.
— Aadil Brar (@aadilbrar) September 24, 2022
Že jde o fámu, má podle něj potvrzovat i blahopřejný dopis čínského lídra pro China News k 70. výročí této zpravodajské služby. Ten byl zveřejněn v pátek kolem 14.30 pekingského času.
„Pokud by armáda zahájila ‚převrat‘, webové stránky Čínské lidové armády by přestaly zveřejňovat Siovy vyjádření a odstranily by i minulé články,“ doplnil Brar.
If the military were to start a 'coup', the PLA website would stop posting context by Xi and remove the past articles. The screengrab is from the PLA website.
— Aadil Brar (@aadilbrar) September 24, 2022
Drew Thompson, hostující vedoucí výzkumný pracovník na Lee Kuan Yew School of Public Policy na Národní univerzitě v Singapuru, uvedl, že „převrat proti Siovi je sice možný“, ale ani jemu se v tuto chvíli nezdá pravdivý.
„Možná je to jen zbožné přání některých lidí. Možná je to ukázka hrůz algoritmu Twitteru,“ připojil.
A coup against Xi Jinping is always possible, but the rumors spreading today don't sound like today is the day.
— Drew Thompson ??? (@TangAnZhu) September 23, 2022
It might be wishful thinking on some people's part. It might be the horrors of Twitter's algorithm.
But it does not sound true to me, not at this point.
Že by Peking obsadila armáda, také nenaznačují ani záběry z čínského hlavního města a čínský korespondent německého plátku Der Spiegel Georg Fahrion si ze zpráv začal značně utahovat, jelikož žádné vojenské kolony ani nějaké abnormální dění jakkoli nezaznamenal. Jeho sarkastické poznámky však nepochopili v indické televizi Republic Bharat a Indii opět zaplavila nová vlna spekulací.
„Dvě věci jsou nekonečné, vesmír a lidská hloupost,“ dodal k povyku kolem sarkasticky míněných popisků fotografií korespondent Der Spiegelu.
Today in Beijing, I investigated the #chinacoup so you don’t have to. At considerable personal risk, I ventured out to some neuralgic key points in the city. Disturbing finds. Brace yourselves. /1 pic.twitter.com/z4CJYpQbbk
— Georg Fahrion (@schorselysees) September 25, 2022
V posledních dnech se v souvislosti s děním v Číně řeší i stanoviska, která země vypouští navenek.
Na sobotním zasedání Valného shromáždění OSN čínský ministr zahraničí Wang I vyjádřil postoj své země k válce na Ukrajině, přičemž upozornil na nutnost mírového řešení a nepřímo odmítl ruské rozpoutání války, kdy šéfovi ukrajinské diplomacie Dmytru Kulebovi sdělil, že Peking odmítá použití násilí jako způsob řešení konfliktů.
Kuleba také po společné schůzi s čínským protějškem zdůraznil, že Čína respektuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny – čímž se de facto ukázalo, že Peking neuznává ruské nátoky na ukrajinský poloostrov Krym či Ruskem obsazenou část Donbasu.
Fotogalerie: - Zemanova čínská rapsodie
Čína se navenek snažila do války na Ukrajině nezasahovat a držet si neutralitu, postupně však navenek vychází, že se Peking v mnoha diplomatických otázkách staví spíše na stranu Kyjeva, byť se neuzavírá Rusku v obchodní sféře a nadále vede s Moskvou pravidelná bilaterální jednání.
Prezident Si Ťin-pching naposledy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem hovořil na summitu zemí Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu. Že se Peking s kritikou ruského konfliktu na Ukrajině netají, naznačují Putinova slova, jež po setkání uvedl, že „chápe obavy“ Číny kolem dění na Ukrajině.
Čínský ministr zahraničí také v pátek jednal s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, přičemž nešetřil ani Spojené státy, kterým vytkl jejich „velmi špatné a nebezpečné signály“, které mají vysílat kolem Tchaj-wanu. Zdůraznil, že Peking chce i nadále usilovat o „mírové sjednocení“ s Tchaj-wanem.
Fotogalerie: - Chlouba Pekingu
Si Ťin-pching se nyní má chystat na 20. sjezd čínské komunistické strany, kam si chce jít pro prodloužení svého funkčního období o dalších pět let. Sjezd v Pekingu začne už 16. října a nejpozději při něm se jasně ukáže validita nynějších spekulací.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
