Od poloviny loňského června policie zadržela 3293 cizinců bez řádných dokladů. V ČR fungují tři detenční centra - v Bělé pod Bezdězem je nyní obsazeno osm ze 700 míst, ve Vyšních Lhotách 43 ze 452 a v Drahonicích 54 z 240.

Před pár měsíci byla ale zřízení přeplněná a podle kritiků podmínky v nich neodpovídaly 21. století. Ombudsmanka Anna Šabatová po své kontrole v Bělé uvedla, že tam děti uprchlíků "žijí hůř než čeští vězni". Ke kritice se připojil i komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. V Bělé, kde byly rodiny s dětmi, byl pak odstraněn ostnatý drát a ostraha má být v civilu.

Rada vlády pro lidská práva s podněty přišla začátkem října. Podle ní má ministerstvo vnitra zajistit uprchlíkům důstojné podmínky, jinak je má propustit. Propuštění rada žádá i v případě, pokud se nedaří vrátit zadržené do jiných států. Do Maďarska se podařilo od července do října z 1004 lidí předat 19. "Procentuální úspěšnost přemístění v jednotlivých měsících od června do října 2015 se pohybovala od 0,4 do 3,1 procenta," uvádí rada v podkladech pro vládu.

Rada se odvolává na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Podle něj státy musejí i v době migrační krize zajistit důstojné podmínky. Omezování svobody bez předpokladu, že by jiné země cizince převzaly zpět, je zase v rozporu s evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, uvádí rada. Zadržené ČR po vypršení lhůty propustí s příkazem k vycestování. "Cizinec se tedy po propuštění ocitá ve zcela stejné situaci jako před zajištěním - s tím rozdílem, že musel uhradit částku za pobyt," uvádí rada.

Podle ní by vnitro mělo zajistit i pravidelné návštěvy právníků v centrech. Nyní poradenství poskytují hlavně dobrovolníci.

Podle ministerstva vnitra jsou podmínky v českých detenčních zařízeních důstojné. Zvýšila se kapacita, někde se vymalovalo, jsou nové matrace a přibývá další vybavení k trávení volného času. Děti i dospělí mají dost oblečení, jídla a dalších potřeb. Česká strana také jedná s Maďarskem a přebírání cizinců by se mělo plně obnovit, uvádí vnitro. Podle něj by migranti měli dostat bezplatnou právní pomoc až při případném soudním řízení. Úřad vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) zase míní, že by resorty vnitra, školství a práce měly nejprve připravit analýzu o podmínkách v zařízeních.

Rada také žádá, aby vznikl návod pro zacházení s dětskými uprchlíky a jejich rodinami. Shrnula deset bodů. V detencích, kde nejsou zvláštní upravené podmínky, by vůbec děti neměly být. O své situaci musí dostávat srozumitelné informace. Mají právo chodit do školy i hrát si. Okamžitě by se jim měli věnovat psychoterapeuti a sociální pracovníci. Nezletilí, kteří dorazí do ČR sami, se musí v co nejkratší době dostat za příbuznými v EU. Nutný je lidský, ne represivní přístup personálu, uvedla rada.

Vnitro má výhrady i k desateru. Ohrazuje se proti tomu, že by v detenci byly děti zajištěny. Jen tam prý pobývají se zadrženými dospělými, protože jejich zástupci nebyli schopni zařídit jinou péči. Ministerstvo uvedlo, že odmítá dělat rozdíly v přístupu k dospělým s dětmi a bez dětí a při zadržení se řídí platnými předpisy.