V kruzích EU podle informací probruselského serveru Politico.eu panuje v poslední době dojem, že se Rakousko a Maďarsko politicky sbližuje, jak je patrné z přístupu k Ukrajině, Rusku nebo konfliktu mezi Izraelem a Hamásem.  

„Je to klasické rakouské chování,“ řekl pro Politico anonymně jeden z diplomatů EU. „Nenechte se mýlit: Toto je duální monarchie vstávající z hrobu,“ uvedl diplomat v narážce na dávný mocenský pakt Rakousko-Uhersko.

Rakousko nachází s Maďarskem shodu například v opatrném přístupu k další vojenské pomoci Ukrajině nebo v přístupových rozhovorech o ukrajinském členství v bloku. Zatímco Maďarsko otevřeně blokuje pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur a vstup země do EU, Vídeň podle svých kritiků využívá patové situace k prosazování vlastních priorit.

Rakouský spolkový kancléř Karl Nehammer v pondělí prohlásil, že Rakousko za současných podmínek nebude souhlasit se zahájením jednání o členství Ukrajiny v EU s tím, že Kyjev by neměl požívat privilegií oproti ostatním kandidátům.

Chování Rakouska vůči Ukrajině prý zapadá do známého schématu, kdy Rakousko využívá své údajné neutrality k tomu, aby se přiklonilo k Rusku, zatímco se hlásí k věrnosti Západu. Pověst Rakouska v Bruselu utrpěla například neústupností v otázce členství Bulharska a Rumunska v schengenském prostoru.

Právě nejednoznačnost rakouské zahraniční politiky dělá lidem v Bruselu vrásky. Rakousko je totiž tradičně členem západoevropského uskupení, které sice občas působí problémy, ale obecně se na něj dá spolehnout jako na člena liberálního konsenzu. Rakouská ekonomika je navíc třikrát větší než maďarská, takže problémy s Rakouskem by unijní blok mnohem více bolely.

Skutečný důvod, proč Rakousko najednou v Bruselu dělá hluk kvůli Ukrajině, se týká Bosny a Hercegoviny. Pokud EU zahájí přístupové rozhovory s Ukrajinou, Rakousko chce, aby byla zahrnuta i Bosna, s níž má dlouhodobé hospodářské a politické vazby.

„Chceme vidět Bosnu a Hercegovinu v rodině EU,“ řekla tento měsíc rakouská ministryně pro Evropu Karoline Edtstadlerová při návštěvě Sarajeva a prohlásila, že přistoupení země je „geopolitickou nutností“. 

Vzhledem k blízkosti Rakouska k tomuto regionu patří uklidnění napětí v bývalé Jugoslávii již dlouho k prioritám rakouské zahraniční politiky. Rakousko tam již několik desetiletí vysílá své vojáky v rámci mírových misí OSN. Vídeň je přesvědčena, že nejlepším způsobem, jak v regionu nastolit trvalý mír, je přivést západní Balkán do EU. O to dlouhodobě usiluje i Orbánovo Maďarsko, které naléhá na přijetí také Srbska, Černé hory nebo Severní Makedonie, přičemž zejména Srbsko prezidenta Aleksandara Vučiče  je známé svým otevřeným proruským postojem.

EU prohlásila Bosnu za kandidátskou zemi EU na konci roku 2022, ale Evropská komise uvedla, že Bosna musí vyřešit své údajné zaostávání, pokud jde o právní stát, než bude moci zahájit plnohodnotné rozhovory o členství. Vzhledem k tomu, že na programu summitu EU, který se koná tento týden, je přistoupení Ukrajiny, Rakousko se snaží připojit Bosnu k těmto přístupovým rozhovorům.

„Nemáme v úmyslu stát Ukrajině v cestě za vstupem,“ zdůraznil vysoký rakouský úředník a dodal, že by to bylo jako „stát před nákladním vlakem“. Jediným programem Rakouska je podle tohoto úředníka tiše připojit Bosnu „k zadní části vlaku“.

Obavy o rakouskou zahraniční politiku narůstají s tím, jak v předvolebních průzkumech roste protiunijní Strana svobodných Herberta Kickla. Na podzim příštího roku jsou v zemi naplánovány volby a Strana svobodných, která považuje Orbánovo Maďarsko za vzor, vede v průzkumech s pohodlným náskokem. Při nedávné návštěvě Budapešti označil Kickl Maďarsko za „útočiště národního sebeurčení a odporu proti globalistickým zásahům z Bruselu“.

Podobné postoje směrem k Evropské unii a rusko-ukrajinskému konfliktu navíc nyní zastává i Slovensko, kde se vlády neúprosně ujal Smer Roberta Fica. V Bruselu se tak prý stále častěji hovoří o možném nástupu nového Rakouska-Uherska, alespoň v myšlenkové rovině.