NS v červnu 2017 na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) konstatoval, že výsledky odposlechů jsou v korupční kauze použitelné jako důkazy. Vážné výhrady k odposlechům před tím vyjádřil Vrchní soud v Praze. Po zásahu NS ale obžaloba nakonec o možnost uplatnit odposlechy nepřišla.

Rath tehdy novinářům řekl, že NS podlehl nátlaku ministra spravedlnosti a prezidenta Miloše Zemana, a podvolil se tak politické objednávce. Podle Rathových advokátů šlo o porušení práva na spravedlivý proces, protože tehdejší politik Pelikán prostřednictvím NS v podstatě zasáhl do živé kauzy.

Starší judikatura ÚS říká, že o porušení zákona ve prospěch obžalovaných může NS z podnětu ministra rozhodnut jen takzvaným akademickým výrokem. Ten slouží jako vodítko pro podobné případy do budoucna a nesmí zhoršit postavení obžalovaných v dané kauze. NS proto nemohl zrušit rozhodnutí vrchního soudu, který měl o legálnosti odposlechů pochybnosti. Avšak konstatoval, že Krajskému soudu v Praze, který se po zásahu vrchního soudu musel případem znovu zabývat, nic nebránilo, aby informace z odposlechů opět použil proti odsouzeným.

NS se snažil s judikaturou ÚS i námitkami obhajoby ve svém rozhodnutí vypořádat. Poukázal na to, že právní postavení Ratha a spol. se po zásahu NS nezměnilo – nadále platilo, že jejich případ musí znovu projednat soud prvního stupně, ovšem při zohlednění právního názoru nejvyšší instance.

Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát rozsudek zrušil v říjnu 2016.

Krajský soud pak loni v červnu znovu vyměřil Rathovi 8,5 roku vězení. Vrchní soud by se měl odvoláními obžalovaných zabývat od 10. do 27. června. V kauze jde konkrétně o tendry na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici či o nákupy vybavení do nemocnic. Za zajištění vítězství v soutěži brali Kottovi s Rathem podle obžaloby úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů, pak je zatkla policie.

Krajský soud se v současné době zabývá také druhou větví případu, která se týká dalších údajně zmanipulovaných zakázek. V této části čelí obžalobě i jiné firmy, například Metrostav.