"Čeští politici se v boji proti přistěhovalcům odvolávají na naše židovsko-křesťanské kořeny a jejich možné ohrožení jiným náboženstvím. Ve svatém nadšení nemluví o tom, kolik násilí vyrostlo z těchto kořenů v minulosti. Jsou-li ale ty kořeny skutečně živé, pak je pravděpodobné, že z nich zlo vypučí do nových hrůz. Zase ve jménu nějakého boha," začíná ve své stati "Jak se vypořádat s islámem", kterou napsal pro ParlamentníListy.cz krajan z Kanady a přírodovědec Jiří Jírovec a pokračuje o novelizaci desatera, privatizaci Boha a nejvyššší tuzemské mravní autoritě.

Kněží riskli, že se Bůh nenasere

"Performer Milan Kohout nedávno otevřel téma přechodu kořenů do lidských genů. Nabízí se otázka, jak dlouhá doba je potřebná k tomu, aby víra anebo její opak, tedy atheismus, přešly člověku do žil. Mohou geny způsobit, že se třeba desatero tak zabydlí, že člověk přestane smilnit, zabíjet, toužit po otrokyních, ženách a majetcích druhých," pokládá si řečnickou otázku.

Desatero, tedy zákon boží, bylo, jak píše dál Jírovec, v roce 787 novelizováno. Patrně díky tlaku tehdejší lobby strádajících umělců bylo zcela vypuštěno původně druhé přikázání: "Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy."

"Kněží tehdy zjevně riskli, že se na ně bůh kvůli svému zpodobňování nenasere a nebude trestat  'vinu otců' na synech i na třetí a na čtvrté generaci a samozřejmě ani na nich samotných. Připlácli bohu 'lidskou tvář' a odnětím možnosti trestat ho zbavili odpovědnosti za činy jeho zástupců na zemi. Tedy za všechny loupeže, znásilnění a zabíjení ve svatých a jiných válkách. Kristus byl vypodobněn jako svalnatý chlapík, po němž hodila okem kdejaká Magdaléna. To pak vedlo k pomluvám o jeho sexuálním životě a případném otcovství. Církev si zprivatizovala boha, leč prostý lid musel dál věřit, že 'co bůh řídí, dobře řídí' a že nedostatek víry a poslušnosti vede do pekel. Úsloví 'aby tě pánbůh nepotrestal' lze považovat za součást strachu, jehož prostřednictvím moc ovládá plebs. Navíc existuje věčný kazisvět tedy ďábel. A jeho oficiální vymítači," pokračuje Jírovec a přikládá srovnání božího desatera a jeho prý zmršené podoby z roku 787. To je zde: http://www.desetprikazani.cz/zneni-desatera-bozich-prikazani-a-jeho-lidska-varianta/

Kléru manipulace s desaterem prošla

"Trestat třetí nebo čtvrtou generaci synů je nesmysl, protože za rodiče nikdo nemůže. Nebo snad to je přiznání, že se zločinnost dědí z otce na syna? Že by zase hříšné geny? Trestání několika generací lze považovat za fintu, podobně jako trik s dědičným hříchem, jehož odstranění křtem automaticky přičleňovalo děti k církvi. Tedy něco na způsob třídního původu," polemizuje.

Kléru tehdy manipulace s desaterem, jak vysvětluje Jírovec, prošla. Bůh se viditelně nebránil tomu, že mu bylo odňato původní, desaterem explicitně vyjádřené, právo trestat, a smířil se i s dalšími změnami, například s tím, že původně třetí přikázání bylo svévolně změněno na druhé a rovněž pozměněno. Původní text totiž zněl: "Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo." Přešel i to, že původní desáté přikázání bylo rozděleno na dvě, aby nevzniklo "devatero".