„Nemyslím si, že by v Athénách a v Řecku panovala atmosféra strachu, ale samozřejmě že tato událost budí pozornost a budí emoce,“ poznamenal velvyslanec s tím, že na počátku syrské války se Řekové snažili uprchlíkům pomoct. Problém však je, že se na válečné uprchlíky ze Sýrie nabalili ekonomičtí migranti z jiných částí světa.

O devět let později je situace jiná. Řekové vnímají, že turecký prezident Recep Erdogan využívá uprchlíky jako jakousi páku vůči EU. A tady 90 procent populace souzní se svou vládou, která se rozhodla bránit hranice státu. „Lidé nosili vojákům jídlo i vodu. Zároveň Řekové dávají najevo uprchlíkům na ostrovech, že už nechtějí snášet tuto situaci. Došlo dokonce k tomu, že jedno ze vzdělávacích center pro uprchlíky bylo v neděli vypáleno.“

Karfík odmítl odpovědět na otázku, zda je správné, že Řekové pozastavili azylová řízení na 30 dní. Zda je to zcela v souladu s mezinárodním právem, musí posoudit EU. „Víte dobře, že česká vláda vždy kladla důraz na to, aby se chránila evropská hranice,“ zdůraznil velvyslanec. Česká vláda v souladu s touto politikou poslala Řecku humanitární pomoc a několik policistů. Přesně tolik, o kolik si řecká strana řekla. Stejnou pomoc nabídlo dalších 14 zemí EU.

Poukázal také na to, že dnes velká část uprchlíků je z Afghánistánu, a nikoli ze Sýrie. A pokud jde o ženy a děti, tak ty když zjistily, že přes hranici neprojdou, většina se od řecké hranice opět vzdálila. U hranice povětšinou zůstali jen mladí muži.  

Mezi řeckou a německou vládou probíhají rozhovory, jak obnovit dohodu s Tureckem o vrácení migrantů na turecké území, která byla uzavřena v roce 2016, ale dnes je tato dohoda mrtvá. Současně řecká strana volá o pomoc, protože na svém území mají na 100 tisíc uprchlíků a migrantů.