S iniciativami přicházejí hlavně neziskové organizace, které aktivně působí ve školách. Ty vytvářejí tlak na zřizovatele, aby takzvaná menstruační chudoba nebyla opomíjena.

Zatím se toto řeší poprvé v průběhu nynějšího školního roku u základních škol druhého stupně. „Projekt má zajistit, aby dívky mohly bez obav zůstávat aktivní ve škole i během menstruace a měly vždy přístup k hygienickým potřebám,“ říká Lucie Kantorová, náměstkyně primátora pro oblast školství, s tím, že se rovněž klade důraz na adresnost, účelnost a určitou odpovědnost spojenou se zapojením dalších případných partnerů.

Projekt financuje magistrátní odbor sociálních služeb a pro školy funguje jako kontaktní místo, kde jsou potřebné hygienické potřeby připraveny. „Plzeňský odbor sociálních služeb už eviduje dvě školy, které si pomoc vyžádaly. Vydáno bylo zatím 35 balení vložek a 15 balení tamponů,“ informoval resortní radní pro sociální oblast Jiří Šrámek. To je samozřejmě jen začátek a takzvaně pilotní projekt.

Dvě strany téže mince

I ten je ale pro některé občany terčem kritiky. Podle námi oslovených lidí nemůže být stoprocentně zaručeno, že věci přijdou do rukou těm nejpotřebnějším. „Někteří si s tím vylepší domácnost a ušetří na úkor školy,“ říká žena, která nechtěla publikovat svoje jméno s tím, že o těchto věcech je údajně dokonale zpravena. „Horší je, že s těmi věcmi pak děti prostě blbnou. A že se do toho nějakým způsobem namočí i OSPOD, je ke zvážení. Já bych od toho raději abstrahovala,“ konstatuje dále. Ostatně, když mizí a krade se toaletní papír, proč by tak nebylo i s jinými věcmi.

Při opakované několikaměsíční potřebě podpory u konkrétní žákyně se do procesu podpory totiž zapojí i orgán sociálně-právní ochrany dětí, který pomůže v rodině identifikovat příčiny situace a navrhnout systémové řešení. Někteří aktivisté v tomto případě „hodili záchrannou brzdu“, protože se obávají kriminalizování rodinných příslušníků. Anebo že půjde o další „buzeraci“ rodin, které už tak to nemají jednoduché.

Pro koho…

Plzeňský magistrát je ale přesvědčen, že půjde v dalších letech o nezanedbatelnou prosociální problematiku. Slovy radního zdůrazňuje, že smyslem projektu je zabránit tomu, aby menstruace dívky nevyčlenila z běžného života, tedy hlavně ze školní docházky, nebo aby během menstruace nepoužívaly nehygienické alternativy.

Na nákup hygienických pomůcek bylo vyčleněno 20 000 korun s tím, že v případě potřeby se rozpočet ještě posílí. V rozpočtu města je to zanedbatelná částka, přínos má být údajně ale veliký. Nejde ostatně jen o děti z plzeňských rodin, ale také cizince, kteří se svými dětmi obývají ubytovny a nalézají se v těžké sociální situaci, jak ukázal nedávný průzkum, kdy vyšlo najevo, že řada dětí cizinců ve škole usíná, protože se nemohou kvůli nepořádku a konfliktům na ubytovnách vyspat a nelze se tu řádně připravit do školy.

Někteří znalci poměrů také kritizují, že pomoc při menstruační chudobě je nabízena u všech zřizovatelů škol v krajském městě, tedy i tam, kde Plzeň není zřizovatelem. Tam se jedná například o církevní školy nebo střední školy s učilištěm, které jsou v gesci krajského úřadu. A právě „kraj“ by měl tento problém řešit celoplošně, a nikoliv jen v Plzni, protože jsou místa, například Tachovsko, kde sociální situace je mnohem horší než v krajském městě.

V Klatovech je vyřešeno

Neziskové organizace pak v kraji tlačí školy, a to především ty střední a učiliště, aby dělaly víc pro jinak pohlavní nebo binární jedince. Problém je, že na velké stavební úpravy jednak nejsou peníze a pak také je problém s místem. Není možné vybudovat více specializovaných toalet a zabezpečit, aby se tam nedostali jiní než ti, kteří potřebují jiný přístup. „My jsme v rámci stavebních úprav školy vybudovali bezbariérovou toaletu, kterou mohou používat i ti, kteří se cítí jinými, než jsou,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ředitel klatovského gymnázia Václav Vogeltanz.

Byť by si to několik takto o sobě přemýšlejících studentů vysnilo, další úpravy z kapacitních důvodů prostě nejsou možné. I když to tedy těch pár dotčených mrzí, nejde a ani nepůjde udělat nic jiného.

60 klíčů, nebo žádost ve sborovně?

„Ve škole se má učit, a ne vymýšlet bejkárny,“ říká jedna z oslovených žen na klatovském náměstí. „Nechápu, jak by se řešily záchodky na prvním stupni základních škol. To se tam budou střídat a další si to budou natáčet a dávat na sociální sítě?“ rozčiluje se paní. „Nebo máme vybudovat šedesát záchodků a rozdat klíče těm, co neví, čím a kým jsou? Že někdo vůbec přemýšlí o takových nesmyslech. Jen to spusťte a pak už to bude muset být v čekárnách a u lékařů. To se asi všichni zbláznili nebo co…“

I samotný název menstruační chudoba je poněkud zavádějící a pro někoho rovněž i diskriminující. Představa, že si vezme tampony někde ve škole na chodbě, je vesměs mylná, protože by správně o ně měli požádat vedení školy. „Šli byste s prosíkem do sborovny nebo ředitelny pro vložky?“ ptá se poněkud rozčileně další starší žena, která zalomila rukama, jen co se dozvěděla, že něco takového vůbec existuje.

Všechno vlastně odstartovaly neziskové a feministické aktivistické organizace, které případy menstruačních pomůcek „rozjely“ i na vysokých školách. Tam už tedy nejde o sociální kauzy, ale o komfort, když si je daná dívka třeba zapomene doma. Tak by měly být někde k dispozici, nikoliv však na děkanátu nebo na vedení fakult. Potřeby by se měly nabídnout zdarma a v dostatečném výběru, burcují organizace za práva žen a dívek.

O firmách a zaměstnavatelích se zatím nehovoří, ale podle vývoje v západní Evropě budou časem rovněž na pořadu dne.

A co muži?!

„Když budu makat do pětašedesáti, tak bych možná už potřeboval u pasu v montovně nějaké pemprsky,“ vykřikuje starší muž, který prý dělá dvanáctky a má čas na jednu kávu, jednu cigaretu a dvakrát si odskočit na toaletu, nejlépe jen k pisoáru. „To bych chtěl taky. Když nám s tím domů přišla vnučka, tak jsem nevěděl, jestli se mám smát, nebo brečet. Kdyby tak raději dali o něco víc peněz uklízečkám a kuchařkám, vždyť je to ostuda, za jakou mrzkou mzdu dělají,“ hodnotí muž.

Teprve čas ukáže, jestli se ze dvou základních škol iniciativa rozběhne i na ty ostatní. Podle některých oslovených odborníků to může být až kontraproduktivní. „Zatím jde o pár peněz, to je mizivé. Ale co když se jich ozve víc a budou chtít i školy umění, domovy mládeže, kroužky? Otevře se Pandořina skříňka a půjde o desítky a možná i stovky tisíc. Jak se to pak bude regulovat? Nebo budou zase nějaké seznamy, které bude organizovat už tak dnes nepopulární OSPOD?“

Toalety pro binární studenty nebo pro ty v xtém pohlaví se zatím neřeší. Menstruační nabídku potřeb, ne tedy už sociálních, se už prý pokoušely zavézt studentky několika fakult Západočeské univerzity. Plzeň v tomto směru je, zdá se, v popředí aktivity a vzorem pro další města. Alespoň tedy v Čechách, protože na severní Moravě jsou už počty rozdaných menstruačních potřeb mnohem významnější.

Psali jsme:

Jiří Kobza: Započala éra rozumu?

Fico představil změny v ústavě. Pak přišla otázka od Respektu

Transsexuály pryč z armády. Trump prý udělá první den čistku. Nebo ne?

„Udělají dětem v hlavě guláš a vymáchají je v tom.“ Změnil si dvakrát pohlaví, dnes varuje