Symbolem první z těchto republik se prý nechtěně stal expremiér Stanislav Gross, který k sedmnáctému listopadu poskytl další z neuvěřitelných vysvětlení svého zázračného zbohatnutí po odchodu z politiky. „Mohl jsem odejít jako blbeček, nebo využít kontaktů,“ uvedl. Druhá z těchto republik je podle komentátora takových „blbečků“ plná.

K prvnímu z těchto světů se prý nyní obrací prezident Miloš Zeman, byť kdysi podle Steigerwalda snil úplně o něčem jiném, jenže pak ho přestalo bavit dělat „blbečka“. Proto rozdává medaile bývalým hrdinům socialistické práce a dalším lidem, z nichž někteří prý ani sami netuší, proč vysoké státní vyznamenání dostali.

„Dobře ví, že v národě je určitá nostalgie po starých časech. Ti dva je představují. Byl by jistě vypadal jako blbeček, kdyby jich nevyužil ke zlepšení své popularity,“ píše komentátor MF Dnes. Prezident podle něj velmi dobře pochopil, že této republice může panovat mnohem snáz a navíc je mnohem početnější než ta druhá. Proto prý začal (bohužel i doslova) vzývat ovary, jelítka a slivovičku. „Možná mu to ani nechutná, ale jako politický nástroj, jímž lze oslovit lid, je to chutné dost,“ myslí si.

„Hodnotou této republiky je utilitární chamtivost a mazanost bez zábran,“ myslí si komentátor. Jenže tato republika bůčků, ve které platí hulvátství a lež, nyní prý vítězí. Vítězí proto, že se pravicový politik neotřese hnusem, když jeho kolega bez uzardění vykládá, že chtěl odklonit peníze od manželky. Druhá republika prý dnes živoří na okraji a pouze v několika střípcích. Je prý otázkou, zda to znamená dohasínání tohoto světa, nebo jeho svítání.