Tento týden se na českém politickém nebi objevila nová hvězda – politická strana Petra Robejška Realisté, která coby logo na odiv vystavila modrou hvězdu. Zda má tato strana šanci uspět a stát se skutečnou politickou hvězdou, ukáže až čas. Robejšek věří, že za rok získá až 20 procent hlasů voličů, tedy obdobné množství, s jakým naposled ČSSD volby vyhrála. Program strana sice nemá, chce ho zveřejnit až na jaře, ale podle pátečních Lidových novin má v záloze jeden trumf. Pomoc Petru Robejškovi přislíbil český miliardář Marek Dospiva z Penty, která mezi jiným vlastní i regionální Deníky.

Nedává to smysl, takže by to mohlo fungovat

„Mezi zakladateli Realistů jsou pozoruhodná jména. Překvapí třeba Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, která zastupuje zájmy domácích zbrojařů. S armádou měla svého času hodně společného i Jana Malíková. Nynější ředitelka komunikace nové strany v éře Alexandra Vondry vedla tiskový odbor ministerstva obrany. Další výraznou osobností je bezesporu známý ekonom Pavel Kohout. Autor knihy Úsvit, která mimo jiné inspirovala Tomia Okamuru ke vstupu do politiky, má za sebou kariéru v PPF či ING. Byl také členem vládního poradního týmu NERV,“ píše deník.

Otázkou je, zda se tomuto týmu podaří oslovit konzervativní voliče, jak to plánuje Robejšek, jenž se hodlá zaměřit především na obhajobu české rodiny, české bezpečnosti a celkově českých národních zájmů většinové společnosti. V podobných voličských vodách se pohybuje prezident Miloš Zeman nebo již zmíněný Tomio Okamura.

Velmi kriticky se o nové straně vyjádřil v deníku komentátor Martin Zvěřina, který sepsal komentář nazvaný "Řešitel těšitel". „Petr Robejšek naskočil včera na vlnu antipolitiky. Tedy představil svou politickou stranu Realisté. Neoznámil zatím žádný program, ale řekl nám, že má metodu a ví, jak na všechny problémy společnosti. Ještě že máme jeho Realistický kodex, ve kterém se dočteme o strukturálně indukované hlouposti či o realistickém minimalismu, avšak o tom, jak si nová strana představuje vládnutí, tam není nic konkrétního,“ soudí Zvěřina.