To podle něj odráží širší evropský trend. Od sociálních a křesťanských demokratů prý už jen málokdy vycházejí nové představy, které by voliče uměly strhnout. Výjimkou jsou jen reformátor italského politického systému Matteo Renzi, vůči uprchlíkům vstřícná Angela Merkelová a v radikální podobě pak Jeremy Corbyn v britské opozici.

Celý text je ZDE

Jinak se prý středopravicové a středolevicové strany staly jen správci, manažery zastupitelské demokracie. Ideje a silné příběhy v Evropě přicházejí právě od zelených, nebo od euroskeptických populistů.

Sociální i křesťanští demokraté se tak přiblížili středu, že mezi nimi ve většině Evropy jsou pouze technické rozdíly, které voliče nevzrušují.

A s novou ekonomickou či společenskou vizí, která by zastřešila každodenní management státu, nepřišli. „Zformulovat ji a získat pro ni voliče je nyní jejich úkolem, pokud nechtějí pasivně čekat na další porážky se zelenými a euroskeptiky. Protože ti vědí, co chtějí,“ uzavírá Tomáš Lindner.