Nad aktuálním a žhavým tématem Afghánistánu se v Debatním klubu sešli bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý a arabista, překladatel a veterán války v Perském zálivu Petr Pelikán. V úvodu si generál Šedivý povšiml toho, jak už dnes bývalá afghánská vláda premiéra Gháního mluvila o zářných zítřcích, což zdaleka nebyla pravda. „Je pro nás obrovským zklamáním, jak se zachovala afghánská armáda, která Tálibánu nekladla odpor, či jen velmi omezený. To, co se v minulých dnech odehrávalo v Kábulu, je apokalypsa, se kterou jsme se snad v minulosti nesetkali,“ konstatoval. Oba pánové se k diskusi setkali 18. srpna, pár dní poté, co protivládní jednotky hladce a téměř bez boje ovládly celou zemi.

„Byli jsme tam dvacet let. V první fázi jsme dělali všechno pro hlavní úkol – což byla likvidace al-Káidy a vyhledání Usámy bin Ládina a jeho dopadení. Tento úkol byl splněn. Dalším bylo vytvořit podmínky pro to, aby si Afghánistán zvolil svoji budoucí cestu. Tuto část jsme ukončili ke konci roku 2014, kdy bojová mise byla překlopena do mise výcvikové. Ta měla za cíl mimo jiné připravit ozbrojené síly a bezpečnostní složky Afghánistánu na to, aby byl Afghánistán soběstačný a schopný odolávat případnému budoucímu tlaku Tálibánu,“ vysvětlil Šedivý s tím, že v dalších letech od roku 2015 bylo znát, že Tálibán skutečně nabral na síle a začal znovu ovládat řadu okresů i měst, přesto byla situace vyrovnaná. „Bohužel asi signál, který přišel, když prezident Biden potvrdil, že Spojené státy opravdu odejdou z Afghánistánu, byl povzbuzením pro Tálibán a pravděpodobně šok pro afghánskou vládu, ale především štáb, velitele a vojáky. Ti přestali de facto Tálibánu odolávat, odevzdávali mu zbraně, předávali jim území. To, co se odehrálo v Kábulu, byla ukázka totálního kolapsu systému, který byl budován od roku 2001,“ sdělil generál.

Imigrace plus islám rovná se terorismus

Oba diskutující se k tématu Afghánistánu sešli už několik dní předtím, tedy ještě před pádem Kábulu. Už tehdy Petr Pelikán zpochybňoval důvod, proč se začala celá nekonečná akce v Afghánistánu. „Nemyslím si, že by Afghánistán mohl být líhní pro teroristy. Dívám se na to prakticky. Tvrdím, že Afghánci nikdy neměli ambice exportovat islám. Oni jsou nacionalisté a islám je součástí jejich kultury, ale nechtějí ho šířit dál. Hlavně však co tvrdím, je, že i kdyby se u nich usadily nějaké teroristické organizace, které údajně mají za cíl páchat atentáty v Evropě, jak je tam můžou cvičit? Nechají je tam udělat řidičský průkaz kategorie C, aby potom mohli snáze s náklaďákem vjet do lidí? Nebo co?“ podivoval se Petr Pelikán.

„Terorista, který má operovat v Evropě, především musí vědět, že nemá nosit turban a dlouhé vousy. Musí znát jazyk a prostředí, aby nebyl nápadný. Na územích, jako jsou Afghánistán či Pákistán, jsou spíše indoktrinační střediska, ale rozhodně bych je nenazval výcvikové tábory. To nedává žádný smysl. Nebezpečí terorismu se nedá řešit armádní akcí, která má rozpočet jako několik ročních rozpočtů České republiky. Tohle by měla řešit imigrační politika, protože imigrace plus islám rovná se terorismus,“ domníval se arabista.

„Sám islám není terorismus, když je na svých územích. Imigrace je problém třeba v kriminalitě. Když se ale dají dohromady tyto dva faktory, tak to potom představuje potenciál pro terorismus v Evropě. Takže si myslím, že toto není záležitost pro armádu, ale pro imigrační úřady, zpravodajské služby, zejména vnitřní, a pro policii. Ale tohle se nemělo od začátku řešit armádou,“ myslel si Pelikán.

Šedivý ovšem namítl, že první základna al-Káidy byla ustanovena v Afghánistánu. „Samozřejmě že teroristu nemusíte učit, že nemá v Evropě nosit turban. To je logické. Ale musíte ho naučit střílet, používat různé časovací systémy, jak má použít trhaviny. To jsou všechno věci, které se nemohou učit někde za Prahou. Přináší to potřebu prostoru, musejí tam mít i to vybavení, například trhavinu. Musí se to dělat někde, kde k tomu jsou podmínky. Tálibán v  Afghánistánu tyto podmínky umožnil. Vedení Tálibánu komunikovalo s Usámou bin Ládinem. Že by byl Afghánistán jediným zdrojem terorismu na světě, myslím, nikdo neřekl. Ten zdroj tam skutečně byl, ale těch ohnisek je mnohem víc,“ upozornil s tím, že bychom to neměli generalizovat jen na Afghánistán a jen na al-Káidu.

„V okamžiku, kdy bylo po úderech 11. září a nikdo pořádně nevěděl, co se může ještě stát, co může být dalším krokem, ten úkol zněl toho, kdo to udělal, zlikvidovat, aby nemohl znovu provést něco podobného,“ vysvětlil generál. „O Tálibánu moc dobře víme, že je regionální organizací. Jeho cílem je Afghánistán. Věřím tomu, že teď, když se dostal znovu k moci, že se bude zabývat jenom Afghánistánem a nebude trpět teroristické organizace, jako byla al-Káida, případně Islámský stát na svém území, a neumožní, aby se terorismus projektoval mimo území Afghánistánu těmito organizacemi,“ doufal Šedivý.

„Pořád nedokážu přijmout tezi, že Afghánistán hrál výraznou roli při organizaci útoků 11. září,“ sdělil Pelikán. „To jsem ale neřekl,“ uvedl Šedivý. „V tom případě tedy nevím, proč se útočilo na Afghánistán,“ konstatoval arabista. „Al-Káida byla v Afghánistánu a Tálibán jí umožnil tam fungovat, připravovat se,“ odvětil generál. „Ti, kteří řídili ta letadla, byli většinou Saúdi, kteří se vycvičili komerčně ve Spojených státech. Ne že by si nechali navést simulátory do Tora Bora a tam se učili létat. To je právě teze, kterou já zpochybňuju, že teroristé, aby se zorganizovali a vycvičili, potřebují nějakou celou odlehlou zemi. Vůbec to takto není. To, co oni skutečně potřebují, je umět se chovat v prostředí, ve kterém mají tu akci provést. A to je problém spíš migrace než to, čemu říkáme výcvikové tábory,“ myslel si Petr Pelikán.

„K Tálibánu – pořád tvrdím, že ve skutečnosti neexistuje. To je náš konstrukt. Tálibán existoval v krátkém období v devadesátých letech, kdy po odchodu Sovětů byla narušena tradiční rovnováha, kdy každé území si vládne vlastně samo, a objevily se tam síly, které měly pocit, že dokážou ovládnout větší část, než jim tradičně náležela. Začala tam skutečná občanská válka mezikmenová, která se vyřešila podobně jako občanská válka v Somálsku, kdy jediné, co dokáže překonat loajalitu vůči pokrevnímu spříznění, je náboženství, islám. Takže Tálibán v této době tam dokázal tamní společnost stabilizovat,“ vysvětloval.

„To, co bylo dál, byla zase afghánská společnost, jak fungovala za království, za republiky, za sovětské okupace i posledních dvacet let. To znamená, že samospráva všeho podstatného je v rukou místních uznávaných vůdců. A pokud je třeba něco řešit na úrovni mezi nimi, tak mají mechanismus jakéhosi poradního shromáždění, kdy se mezi sebou dohodnou. Tálibán dokonce i ve smlouvě o stažení sám sebe odmítá nazývat Tálibánem. Nazývá se islámský emirát Afghánistán a Američané tam dodávají formulku, který Spojené státy neuznávají jako stát a který je znám jako Tálibán. To pojmenování Tálibán je náš konstrukt,“ objasnil Pelikán.