Agentura pro sociální začleňování tvrdí, že vysokoškolsky vzdělaní rodiče jsou často proti tomu, aby jejich děti chodily do třídy se zdravotně či sociálně znevýhodněnými spolužáky.

„Čím jsou lidé vzdělanější, tím méně podporují začleňování znevýhodněných dětí do tříd hlavního vzdělávacího proudu,“ píší autoři studie s názvem Analýza segregace v základních školách Karel Čarda a Daniel Hůle (pracovník organizace Člověk v tísni), kterou si nechala zpracovat Agentura pro sociální začleňování.

V praxi to znamená, že vysokoškolsky vzdělaní rodiče jsou ochotni vynaložit čas na najití jiné školy, než je pro jejich dítko škola spádová. Ve větších městech – nad sto tisíc obyvatel – však narážejí na to, že všechny školy jsou přeplněné.

Průzkum agentury ukázal, že pro 10 procent rodičů je důležité, aby ve třídě, kam docházejí jejich děti, nebyli vůbec žádní slepí či hluší žáci.

„Zároveň však téměř pětina rodičů (18 procent) bere spolužáky s poruchami autistického spektra jako obohacení kolektivu. Nevidomé a neslyšící spolužáky pak vidí jako přínos téměř třetina rodičů zdravých dětí (33, resp. 31 procent). V případě Romů je takových rodičů necelá desetina (8 procent),“ dodal server.

V obecné rovině platí, že jen 14 procent rodičů inkluzi bez výhrad podporuje a má za to, že pomůže všem žákům, i těm znevýhodněným. Celých 36 procent občanů se domnívá, že inkluze sice pomůže znevýhodněným žákům, ale neprospěje ostatním. A 28 procent dotázaných se domnívá, že inkluze nepomůže ani jedné skupině.