Myslí si to Denisa Kasl Kollmannová z Univerzity Karlovy, kde vede Katedru marketingové komunikace a PR. Václav Klaus se totiž v ukrajinském problému postavil spíše na stranu Ruska. „On je vytrvalým podporovatelem Ruska,“ uvedla v pořadu 168 hodin na ČT Kollmannová. „Teď si musel ale vybrat mezi Ruskem a svobodou,“ dodala s tím, že svoboda byla pro exprezidenta dalším bodem, za který se vždy stavěl – například v ekonomice.

Z hlediska veřejného mínění mu podle ní velice uškodila amnestie, ačkoliv si za ní Klaus pevně stojí. Ukázalo se to pak u voleb, kde hnutí Hlavu vzhůru, které exprezident podpořil, získalo málo hlasů. „Myslím si, že Václav Klaus ne úplně odhadl prestiž, jakou má ve veřejnosti,“ komentoval to Daniel Kunštát ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

V hnutí byla hlavní tváří Jana Bobošíková, podle níž Hlavu vzhůru poškodila i média. „Lidé odmítají politiku, jakou razil Václav Klaus,“ dodala v ČT. „Vždycky to byl člověk, který neuměl někoho poslat do háje, protože mu to zrovna nepřišlo příhodné,“ uvedl i jeho dlouholetý ředitel politického odboru kanceláře Ladislav Jakl.

Nyní je Klaus aktivní ve svém institutu. „Já mám pocit, jako když pokračuji beze změny dál,“ říká sám. „Obávám se, že většina občanů ČR vůbec neví, že existuje nějaký Institut Václava Klause,“ komentuje to Kunštát. „Možná překvapivě Václav Klaus nezasahuje do politického dění tolik, jak někteří očekávali.“