Událostí, která otřásla předvánočním časem, začneme poslední přehled mediálních zajímavostí tohoto roku. „Odehrála se v německém Magdeburku a saúdskoarabský lékař při ní najel ve vysoké rychlosti do lidí na předvánočních trzích. Jde o další takovou událost z řady podobných. Určitě si vzpomeneme na teroristický útok v koncertní hale Bataclan, na řidiče náklaďáku, který najel do davu lidí na rušné promenádě v Nice, a na mnoho dalších. Tahle anabáze začala v roce 2015, kdy paní Merkelová prohlásila ‚Wir schaffen das‘, zvládneme to. Mínila tím imigrační vlnu. Pozvala všechny, kdo uznají za vhodné žít v Evropě, aby sem přišli. Tím, že pozvala do Evropy statisíce, možná už miliony, migrantů, kteří prostě nemají namnoze vybrané způsoby, zničila Schengenskou dohodu a vše, co z ní vyplynulo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ale protože je politicky nekorektní toto říkat na plná ústa, vymýšlejí se různé politicky korektnější výrazy. „Na iDnesu jsem našel několik takových výrazů. Předními německými politiky Scholzem, Merzem a Weidelovou byla ta vícenásobná vražda v Magdeburku nazvána jako incident. Regionální a městská správa o ní hovoří jako o pravděpodobném útoku. Když někdo vjede ve vysoké rychlosti do zástupu hustě shromážděných lidí, tak to není útok? To je něco jiného? Možná se to časem ještě dozvíme. Přidám další výrazy, které politici, navíc politici země, která způsobila tento šílený stav, v němž žijeme už více než deset let, používají. Například označují zprávy, jako byla ta z Magdeburku, za skličující. To je pokrytectví, nad kterým se opravdu zvedá obočí, jak říkával prezident Václav Klaus. To je přesně ten výraz, který platí na toto tvrzení,“ podotýká mediální analytik.
Zcela zjevného zločince označí za duševně nevyrovnaného
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Považuje za zvláštní, že Tálib A., který způsobil v Magdeburku ten masakr, je zároveň prezentován jako psychiatr, který navíc ještě žije v Německu od roku 2006. „Jak může 18 let provozovat psychiatrickou léčbu a praxi člověk, který je duševně nemocný? Pak je asi v Německu něco špatného. Jako závěr se mi jeví, že duševně nemocné je Německo nebo minimálně jeho přední politici. Poněvadž ti tři, co jsem jmenoval na začátku, pocházejí jak z koalice, tak z opozice. Je velmi smutné, že se vyhýbáme pravdě jenom proto, abychom se jí nemuseli podívat do očí. Je to, jak napsal profesor Huntington, střet civilizací. A možná že je to dokonce, jak napsal Aldous Huxley, respektive přeložil jeho knihu Miroslav Holub, konec civilizace. Když zcela zjevného zločince označíme za duševně nevyrovnaného chudáčka, tak nevím, co už bychom nazvali zločinem. Opravdu nevím,“ přiznává mediální odborník.
Koalice prosadila přílepek „neoprávněná činnost pro cizí moc“
Druhou glosu začíná tím, že už několikrát na tomto místě konstatoval, že se náš stát nebezpečně rychle blíží státu totalitnímu. „Opět to potvrdil před pár dny Parlament, když přijal takzvaný lex Ukrajina. Jeho součástí je přílepek, který zavádí nový trestný čin ‚neoprávněná činnost pro cizí moc‘. To je velmi zvláštní a velice podezřelý výraz, neboť dost silně připomíná prvorepublikový zákon na ochranu republiky z roku 1923. Ovšem ten byl důsledkem skutečnosti, že byl při atentátu zavražděn tehdejší ministr financí Alois Rašín. Ale v podstatě všichni, kdo se k tomu tehdejšímu zákonu vyjadřovali, konstatovali, vzpomínám si i konkrétně Karla Čapka, který na to téma vydal článek v Lidových novinách, že je to zákon proti podstatě demokracie, že lze pochopit jeho jednoúčelové užití v okamžiku, kdy vám někdo zabíjí ministry. To je pochopitelné a je to děsné,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Oproti předchozí glose o události v Magdeburku je to v naprostém protikladu. „Jestliže si reprezentace, ať už intelektuální nebo politická, dokáže uvědomit nebezpečí, je na svém místě. Jestliže si to německá reprezentace nedokáže uvědomit, tak na svém místě není. Čapek tehdy konstatoval, že ten zákon je strašidelný, je proti svobodě, je proti demokracii. Ale je v tom okamžiku nezbytné ho přijmout, protože pět let po začátku nové republiky bylo ještě velmi nejisto, kam bude ten svět směřovat. Koneckonců dalších deset let na to vyhráli henleinovci volby, a to včetně senátních a regionálních. Takže bylo zjevné, kam se ten svět řítí. Nějak nás to Německo v historii provází v opravdu rozmanitých podobách, jak vidíme. Nicméně držme se toho zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc,“ vrací se mediální analytik k tématu.
Fotogalerie: - Polévka od primátora
Novinář je předem označen za osobu poškozující zájmy Česka
Potíž s neoprávněnou činností pro cizí moc je v tom, jak píše třeba Echo 24, že se týká nejen vyzvědačství, proti čemuž by nikdo normální neřekl ani slovo, ale třeba také sběru veřejných informací, mapování rozhodovacích procesů a dokonce poškozování stanoveného zájmu nejen České republiky, ale i s republikou spřízněných mezinárodních organizací. „Rozumějme tedy NATO a Evropskou unii. Ještě v Echu 24 konstatují, že ‚než se Rusům sběr veřejných informaci rozhodnete poslat, může na vás být nasazený odposlech, protože jste státu podezřelá osoba. Za neoprávněnou činnost pro cizí moc se v tomto zákoně počítá i šíření dezinformací‘. Začnu od konce. Ty dezinformace ještě nikdo nikdy nebyl schopen definovat. Kvůli tomu padl někdejší cenzor Michal Klíma. Kvůli tomu se touto agendou v podstatě přestal zabývat Tomáš Pojar, protože dezinformace je floskule,“ poukazuje Petr Žantovský.
Není to slovo, které by mělo jednoznačný a definovatelný obsah, navíc aby se dalo vložit do zákona. „Když to vezmu důsledně, tak sběr veřejných informací a mapování rozhodovacích procesů jsou základní povinnosti, práva a náplně činnosti novinářů. Čili novinář, který sbírá veřejné informace a mapuje rozhodovací procesy vrchnosti, se nutně dopouští poškozování našeho zájmu, protože to dělá, protože sbírá informace a mapuje procesy. A tyto by mohl posléze předat, jestli to ještě neudělal, ale stát by se to mohlo, takových zákonů už máme také několik v duchu ‚nestalo se, ale mohlo by se stát‘. Tak takový novinář je předem označen za osobu poškozující zájmy České republiky. Dokonce je tu použito slovo ‚stanoveného‘ zájmu. Kdo ho stanovuje? Stanovuje ho právě úřadující vláda, která to má za pár, abych tak řekl? Tito lidé budou stanovovat zájmy České republiky?“ nevěřícně kroutí hlavou mediální odborník.
Rozhodovat, co je zájmem ostatních, značí konec demokracie
Vždyť tito lidé nebyli schopni se za více než tři roky chovat jako státníci a jako odpovědní správci veřejného majetku. „Naopak rozhazovali, kudy se dalo, a pouze mluvili o dezinformacích, o nepřátelích, o třídním boji. Oni to slovo nikdy nepoužili, ale v podstatě to tak je – vyhledávání vnitřního i vnějšího nepřítele atd., atd., atd. Tak tito lidé budou stanovovat zájmy České republiky? To se velice nebezpečně blížíme tomu, o čem jsem mluvil na začátku této glosy, to znamená totalitě. Protože pokud existuje nějaká elitní skupina, která má rozhodovat, co je zájmem těch ostatních, tak to prostě končí veškerá demokracie, a to včetně té liberální. A udivuje mě, jak málo novinářských ohlasů tahle skutečnost nabrala. Protože to přece, jak jsem říkal, jde přesně proti smyslu novinářské práce. Možná to novináři nechápou. Anebo nechtějí pochopit. Tak si vyberte,“ vybízí Petr Žantovský.
Na svatého Štěpána přednesli svůj slavnostní projev bývalý prezident Miloš Zeman a stávající premiér Petr Fiala. „Zemanův projev mě moc potěšil. Byl velmi krátký a velmi věcný. Opíral se o čísla a o fakta, ne o emoce nebo nějaké osobní vyřizování účtů, což ne vždy bylo v minulosti u Miloše Zemana zvykem. Líbilo se mi, že vyjmenoval tři základní problémy dnešního českého vládnutí. Zaprvé ten strašný amatérismus a diletantismus naší vlády. V ní je ministrem zemědělství teolog, ministrem vnitra němčinář, ministrem dopravy novinář a tak dál. Ti tam byli nominováni jenom z politického důvodu, ale ne z důvodu své autority. Zeman připomněl i to, co připomínám také velmi často, a tím mě potěšil, že je to první vláda od roku 1918, která nemá ve svém středu ekonoma, a to včetně protektorátních vlád. Ministrem financí je elektroinženýr, který se o ekonomiku možná otřel v jednom semestru, a kdoví jestli,“ upozorňuje mediální analytik.
Státník má mít vizi, přesvědčivost, charisma. Pavel má jen fráze
Miloš Zeman konkrétně vyjmenoval tři z těch velmi hloupých, amatérských a diletantských rozhodnutí, která vláda přijala. „Jednak digitalizaci veřejného života, konkrétně přípravu stavebního řízení. Tu si vzali do gesce ti, co se tvářili, že jsou největšími odborníky na digitalizaci a celý tenhle sektor, a to Piráti. Způsobili nehorázné škody a zbrzdili proces digitalizace možná i v řádu let. Stálo je to vyhazov z vlády, což je asi ta nejmenší škoda. Druhý problém, na který Zeman upozornil, bylo zase jasně ekonomicky vyčíslitelné tvrzení, že v roce 2024 náš hospodářský růst zaznamenal 1 % a tato vláda plná němčinářů, politologů, elektrikářů a teologů slibuje pro příští rok 3 %. Jenže potíž je v tom, že na rozdíl od Zemana si nikdo z členů vlády asi nepoložil otázku, kde je naberou. A Zeman tam doslova říkal, že to je buďto podvod na voličích, nebo účetní trik. Obojí je možné a dá se to kombinovat,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Bývalý prezident se samozřejmě vysmál té Fialově úvaze o tom, že když bude znovu zvolen, dostanou se naše platy na německou úroveň. „Na Zemanově projevu mi imponoval věcný charakter a také to, jak srovnal poměry v oblasti svobody slova s časy před rokem 89, kdy on sám kvůli svým veřejně projevovaným kritickým postojům vůči tehdejší komunistické ekonomice byl několikrát vyhozen ze zaměstnání. Nakonec díky jeho článku v Technickém magazínu jsme ho viděli na tribuně při demonstraci na Letenské pláni a tam začala jeho hvězdná politická kariéra. K ní byl zřejmě předurčen, neboť má vlastnosti, které státník má mít: vizi, přesvědčivost, charisma. Tohle mu nikdo neupře. Měl to i Václav Klaus, zčásti Václav Havel. Ale zcela jistě ne generál prezident Pavel. Ten z toho všeho nemá vůbec nic. Ten má jenom fráze, které má odněkud naučené. Takže projev Miloše Zemana beru jako vysoce státnický,“ hodnotí mediální odborník.
Vše se obrátilo k lepšímu, jak slíbil. Fiala asi žije v jiné zemi
Naopak svatoštěpánský projev Petra Fialy považuje za velmi trapný. „Kdybych to zjednodušil, tak hlavní myšlenka byla: Jsme nejlepší a všechno jsme zvládli, míněno jeho vláda. Pokud jsme něco nezvládli, tak za to může covid, povodně a dědictví předchozích vlád. To je tak banální a trapný alibismus, až se z toho člověku dělá nedobře. Fiala dále pravil, že jeho vláda přijala potřebnou a užitečnou důchodovou reformu. Chtěl bych vědět, jestli se při tom hodnocení opírá o nějaké názory lidí v důchodovém věku nebo těch, co ho dovršují v těchto měsících či letech. On je nadšen z toho, že dnešní čtyřicátníci budou mít na důchody. Ale to je snad role státu, aby vytvořil z odvodů rezervy mandatorních výdajů, aby dnešní čtyřicátníci měli na důchody. To není o tom okrádat dnešní šedesátníky a nutit je, aby chodili do důchodu třeba v 68 letech, aby se vytvořila nějaká rezerva. Všichni dobře víme, že tahle vláda umí tu rezervu utratit za něco úplně jiného, třeba za flintičky někam na východ,“ poznamenává Petr Žantovský.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Až zas bude Petr Fiala říkat, že je světový státník, a bude vykládat, že jsme ve válce, tak to bude potřebovat doložit. „A doloží to nějakou investicí tohoto druhu. No a ti důchodci, pro které údajně vytvořil dokonalou důchodovou reformu, co? Budou sedět u televize a chodit do parku krmit holuby. Fiala mě pobavil i tím, jak silně akcentoval investice do takzvané chytré ekonomiky. To jsme opět u té výborné digitalizace stavebního řízení. K tomu není co dodat. Zase sebechvála. U nás doma se říkalo, že sebechvála smrdí. A já jsem u těch deseti minut Fialova projevu měl tenhle pocit celou dobu. Pravil také, že chce být na čele vývoje. Nevím proč, nevím čeho. Ale chce být na čele, tak to je hezké, ne? Prohlásil také, že před rokem sliboval v tomto projevu, že se vše obrátí k lepšímu a že se to splnilo. Pan premiér žije asi v jiné zemi. Kdyby se zeptal lidí, jestli mají pocit, že se něco oproti loňsku zlepšilo, divil by se, jakých odpovědí by se mu dostalo,“ myslí si mediální analytik.
Rok rozhodnutí o tom, že tihle nám přestanou vládnout
Oba politici se věnovali dezinformacím. Miloš Zeman to vzal přes plukovníka Foltýna, který hledá třídní nepřátele a způsoby, jak je uzavřít do koncentračních táborů. To Fiala se blýskl tvrzením, že prodavači strachu šíří blbou náladu. „Ty prodavače strachu nemá z vlastní hlavy, to je název jedné knížky na tohle téma. Pan akademik je zvyklý citovat, jenom neuvedl zdroj, to by mu v odborné publikaci neprošlo. Podle mě blbou náladu šíří naše vláda tím, jak to tu řídí. Možná v jediném bodě bych s panem Fialou souhlasil. Připomněl, že v tom předchozím projevu označil letošek za rok naděje. Asi bych dodal, že nenaplněné naděje. Teď nazval rok 2025 rokem rozhodnutí. A to jsem velmi konsekventní, neboť to bude rok rozhodnutí. A sice o tom, že nám tito Fialové přestanou vládnout. Kdo nám bude vládnout potom, je otázka jiná. Ta je mnohem složitější. Ale je zcela jasné, že lidé podle vzoru Fiala to být nemohou, protože ukázali, že to neumí. A to je celé,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Šíří blbou náladu prodavači strachu (čti opozice), jak tvrdí premiér Fiala?
autor: Jiří Hroník
Karel Musil
