Siváková v článku Tuhé dráty předsudků popisuje osud chlapce žijícího ve vyloučené lokalitě. V reportáži přibližuje smradlavé, špinavé a rozpadající se prostředí, ve kterém chlapec žije. „Jak mohou lidé v 21. století takhle žít,“ ptá se. A Siváková se podivuje, že za jednu místnost v polorozpadlém domě se sociálním zařízením na chodbě v katastrofálním stavu, si „obchodník s chudobou“ řekl o nájemné ve výši patnáct tisíc korun.

Ombudsman ale následně na pravou míru uvádí to, že onen obchodník peníze dostane od státu – a jeho „nájemci“ neplatí za „byt“ vůbec nic. A Křeček se táže: „Proč by si tedy neřekl? Proč to stát platí? Otázku, kterou marně klademe mnoho let…Na nedávno konaném ‚kulatém stole‘ v Poslanecké sněmovně k připravovanému bytovému zákonu si jeden ze starostů stěžoval, že ti, kteří pobírají příspěvek na bydlení od státu, přeplatí jakýkoliv požadavek na výši nájemného, takže opravdu chudí lidé, kteří žádné sociální dávky nepobírají, a tedy nájemné za ně neplatí stát, se ani k obecnímu bytu nedostanou,“ upozorňuje Křeček ve svém blogu na serveru Aktuálně.cz.

Odpověď má i na otázku Sivákové, jestli „si skutečně můžeme dovolit odepsat celé generace romských dětí?“ „Samozřejmě že nemůžeme, protože bychom tím vytvořili jen další generace těch, kterým bude stát platit příspěvek na bydlení a sociální dávky, kteří budou pracovat ‚načerno‘ a neposílat děti do školy, jako tak činí dnes jejich rodiče,“ dodává ombudsman.

„Problém, proč musejí stovky romských dětí vyrůstat v sociálně deprivovaném prostředí a v nedůstojných podmínkách, je širší, ale jedno je jisté – bez sebereflexe samotných Romů se to nezlepší,“ upozorňuje ombudsman. A že škola ani sebelepší a obsáhlejší inkluze to vyřešit nemůže.

Zarážející je pro Křečka i názor Sivákové, že „pokud nebudou lidé ochotni akceptovat, že právě jejich dítě má ve své třídě několik romských spolužáků, nic se nezmění“.