Na litvínovském sídlišti Janov to v letech 2010 a 2011 vřelo. Do této sociálně složité lokality přijížděli demonstrovat pravicoví radikálové a občas tu bývalo horko. O deset let později se litvínovské sídliště musí vedle sociálních problémů potýkat i s covidem.

„Často se potýkají s novými stresy a situacemi, jež dosud nemuseli řešit – jedná se zejména o zajištění povinné distanční výuky, velké náklady na ochranné pomůcky nebo orientaci v nepřeberném množství informací z médií – a se spekulacemi či hoaxy, které se v komunitě šíří,“ řekl LN Petr Máčal, ředitel organizace IQ Roma servis, jež pomáhá romským rodinám.

V některých bytech tu nemají ani elektřinu, natož aby tu někdo měl počítač nebo tablet, bez něhož se distanční výuka neobejde. Když lidé nemají internet, předávají si informace o covidu i o vládních opatřeních mezi sebou, často ve zkreslené podobě a navíc s příměsí dezinformací. Někteří zdejší obyvatelé věří, že spolu s očkováním dostane člověk do těla také čip, jehož prostřednictvím bude každý občan sledován.

„Často rozšířená fáma mezi romskou komunitou je tvrzení, že Romové mají být prostřednictvím covidu vyhlazeni, popřípadě se tak stane prostřednictvím očkování proti nemoci samotné,“ popsala dezinformační zprávy Eva Zlámalová z obecně prospěšného sdružení Romodrom.

 A to není jediný problém.

„Prostě není možné udržet základní hygienické standardy v místě, kde od kliky u hlavního vchodu přes schodiště až po byt samotný je téměř všechno špatně,“ popisují Lubomír Šlapka a David Schilling z organizace Most k naději.