Miklošová odhaduje, že z 2365 obyvatel Obrnic je Romů asi 1200–1300. V poslední době se prý v obci množí stížnosti i od samotných Romů, že přibývají rodiny, se kterými se jen obtížně dá komunikovat. „Naši terénní pracovníci objevují nové a nové rodiny, se kterými se nedá pracovat. Odmítají spolupráci, jejich děti dělají velký nepořádek. Vyrůstá nám malý gang osmi a devítiletých dětí, který chodí po obci a ničí nám obecní majetek. Dokonce máme děti, které vylézají z kontejneru, protože hledají něco k jídlu. Takže přibývají rodiny, které těžce zvládáme i vlastními kapacitami,“ posteskla si.

Celé video je ZDE

Miklošová je starostkou Obrnic od roku 2006. Dokud prý Romové tvořili maximálně 40 % všech obyvatel, dalo se s nimi pracovat. Ale protože je jich stále více a více, tak už kapacita sociálních služeb nestačí. „Učitelé ve škole nestačí vzdělávat děti, protože na to doplácí ty děti, které by potřebovaly se učit více a více. Ale kantoři se musí věnovat dětem ze sociálně slabých rodin, které se vrací z Anglie,“ přiznala starostka s tím, že děti, které se vrátily z Anglie, mnohdy neumí číst a psát ani anglicky, ani česky.

Je to pořád byznys s chudobou

Důvodem, proč se do Obrnic stěhují problémové romské rodiny z celé republiky, je prý nízká cena zdejších bytů. A zatímco se řešily doplatky na bydlení na ubytovnách, na kterých se přiživovali obchodníci s chudobou, nikdo se nezabýval doplatky na bydlení v bytech. „Někdo žijící mimo Obrnice skupuje byty v Obrnicích. Úřad práce umožňuje doplatek na bydlení. … Zjistili jsme, že peníze jsou úřadem práce vyplaceny, ale už se nevracejí do společenství vlastníků na úhradu služeb, které rodiny čerpají. To znamená za teplo, teplou vodu a do fondu oprav. Společenství se tak dostává do velkých rizik a lidé, kteří řádně platí, jsou ohroženi, že budou bez tepla a bez teplé vody. Je to pořád jen byznys s chudobou, který narůstá. Přesouvá se z ubytoven do bytů,“ vysvětlila starostka.

Práce našich učitelů přichází vniveč

Dalším problémem je, že téměř všechny děti jdou sice po deváté třídě na střední stupeň vzdělávání, protože se s nimi na základních školách hodně pracovalo. Ale po roce či po dvou ze středních škol či učilišť mladí lidé odcházejí a dostávají se do part mladých lidí, ve kterých se chovají jinak, než když byli na základní škole. „Takže jakoby jde vniveč i práce našich učitelů,“ posteskla si Miklošová s tím, že tak v Obrnicích vyrůstá nová generace mladých lidí, kterým se nevyplatí pracovat.

Přitom rodiče těchto mladých lidí jsou bez problému. Pracují, žijí slušně. „Ale proč by se mladí vzdělávali, když mohou jít na úřad práce? Trápí mě, že co jsme budovali devět let, najednou se nám začíná ztrácet. Protože je ten sociální systém nastavený tak, jak je,“ podotkla starostka.

Příspěvky na děti by měly být podmíněny jejich vzděláváním

Navrhuje, aby příspěvky na děti byly vypláceny pod podmínkou, že se dítě bude vzdělávat. Ministryně školství jí prý řekla, že by se musel zvýšit věk povinné školní docházky, a to nejde. „A já říkám, proč by to nešlo? Protože každá rodina, která chce mít vzdělané děti, by byla ráda. Aspoň učební obor. Ti lidé jsou pak neumístitelní, protože ze školy odchází v 16 letech,“ řekla starostka Obrnic s tím, že pro mladé lidi, nejen Romy, vzdělání opravdu nemá cenu.

Vadí jí také, že „sociální systém nám kazí lidi čím dál víc. Čím dál širší skupina začíná žít jen ze sociálních dávek. A není to jen o Romech. Proč by měnili životní styl, když mohou být celou noc vzhůru a jít spát až ráno. A jednou za měsíc jít pro peníze,“ vysvětlila.

Vadí jí také špatná vymahatelnost práva, kterou ilustrovala na tomto příkladu: „Může se stát, že rodina, která pracuje za minimální mzdu, nezaplatí za odpad. Může se kvůli tomu dostat do exekuce. Když to samé udělají lidé závislí na sociálních dávkách, smějí se nám, protože exekuce na sociální dávky není možná. Není ale možné, aby se nám jedni smáli do očí a dělali přestupky. Ruší v noci klid, a nikdo jim za to nemůže nic udělat,“ svěřila se.