Němcová řekla, že jako mladá pohlížela na svou budoucnost s určitou beznadějí, protože nevěřila, že je šance na změnu režimu. „Větší část svého života jsem žila v komunismu, tedy mé úvahy o mé budoucnosti byly zahaleny do beznaděje, nečinila jsem si žádné plány, že bych chtěla vidět architekturu ve světě, podívat se, jak se žije jinde. Věděla jsem, že je to marné, že žijeme za ostnatými dráty, že nic z toho nebude. Jako většina lidí jsem se uzavírala do svého prostoru, se svým přítelem, žili jsme ve svých mikrosvětech. Nedělala jsem si naděje, že se mi změní život, bylo to dost temné, protože jsem jiskru naděje nikde neviděla,“ pravila Němcová.
Senátorka popsala, jak vnímala dění pár dní před zlomovým 17. listopadem 1989. „Tehdy mi bylo 37 let. Vnímala jsem to období velmi silně. Člověk cítil, že se něco děje. Ta naděje narůstala. Pořád jsem si říkala, tak třeba se stane ten zázrak. Pořád jsem to měla v té rovině zázraku než nějaké jistoty. Pak se to stalo a dodnes si říkám, že jsem měla to štěstí, že jsem ten zázrak prožila. A že mohu teď takhle žít,“ poznamenala Němcová v pořadu Události, komentáře na ČT24.
Jsou skupiny obyvatel, které z ekonomických, politických či ideových důvodů vnímají předlistopadovou dobu jako něco, co jim chybí. „Nostalgii po období komunistické totality nejsem schopna pochopit. Těch 37 let, které jsem si tam odžila, jsou prostě roky ztracenými. Když mi bylo 37 let, tak v tu chvíli až jsem si řekla, že můj život začíná a co s ním udělám, kterou cestou se vydám. Ta touha něco dokázat byla ohromná,“ pokračovala politička, jež byla po sametové revoluci v letech 1990 až 1992 poslankyní Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí.
Stesk po minulém režimu chápe jen v případě, pokud se člověk dostane do tíživé životní situace. „Selže mu podnikání, stane se tragédie v rodině, pokud ten člověk nemá pevné zázemí, které by mu dalo oporu a najednou si řekne, že je na to sám a začne hledat, kdo za to může,“ přemítá Němcová.
Chovají se obchodní řetězce v ČR poctivě?Anketa
V tomto kontextu poukázala na Německo. „Podíváme-li se na to, co s námi ten komunismus udělal, tak máme nejlepší laboratoř, a to je Německo. To bylo rozděleno na západní a východní. Podíváme-li se dnes, tak ta rozdělenost té země, jak v hodnotových otázkách, tak ve volebních preferencích. Je velký rozdíl, jak se na demokratický systém dívají s úctou lidé se západní části a jak se na něj dívají lidé z východní části,“ podotkla senátorka.
Němcovou rozlítila slova exprezidenta a zakladatele ODS Václava Klause, jenž vyjádřil obavy, že máme blíže k 50. letům než k roku 1989. „To je nesmysl! Na to lepší slovo nemám. Tedy měla bych lepší, ale asi se nehodí zde říkat. Naprosto nechápu, nechápu a nerozumím tomu, co může vést člověka, který je při smyslech a zažil v plné životní síle oba dva režimy, a na budování toho demokratického se podílel Klaus,“ hrozila se senátorka Němcová nad vyjádřením Klause, který mimo jiné tvrdí, že dnešní politický systém je „karikaturou parlamentní demokracie“.
„To, co se v něm přerodilo od toho propagátora a obhájce demokracie k dnešnímu přiklonění se k pravému opaku, tomu já nerozumím. Stoprocentně s Václavem Klausem v hodnocení dneška ve vztahu k minulosti nesouhlasím! A ve vztahu k Rusku s ním také nesouhlasím!“ zakončila Miroslava Němcová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s Václavem Klausem, že naše společnost má blíže k 50. letům než k roku 1989?
autor: Natálie Brožovská
Ladislaw
