Politoložka Kateřina Smejkalová, jež je spoluautorkou studie Různá vyprávění o jedné společnosti – vydané letos Masarykovou demokratickou akademií, českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung a analytickým ústavem STEM – shrnula, že jedním ze zjištění je, že sice se neustále hovoří o české společnosti jakožto o „polarizované“, ale ve skutečnosti dle závěrů studie rozdělená není. Zároveň však dle ní ovšem nelze na druhou stranu říci, že by u nás lidé měli stejné názory a u mnoha témat jde prý spatřit jejich fragmentizaci natolik, že nejde určit „kdo kde stojí“.

„Když se podíváme na českou společnost, která je zcela zmatená, zcela roztříštěná, a porovnáme to s tím, na jakých principech funguje zastupitelská demokracie, kterou tady máme jako určité zřízení, určitý typ vládnutí, tak ta přesně vychází z té představy, že společnost je nějakým předpokládatelným způsobem rozdělená na nějaké zájmové a hodnotové skupiny, které pak jde nějakým smysluplným způsobem v té politice reprezentovat a jejich konflikty moderovat a nacházet řešení. Pokud máme společnost, která toto nevykazuje, tak je to pro tu zastupitelskou demokracii velký problém,“ zhodnotila politoložka v rozhovoru moderovaném ředitelem Masarykovy demokratické akademie Patrikem Eichlerem.

Vidět to lze podle druhého autora studie, ředitele ústavu STEM, Martina Buchtíka, u mnoha témat. Jmenoval například naše geopolitické směřování či názory na naši roli v Evropské unii či na to, zdali „patříme spíše na Západ anebo máme hledat nějakou cestu být mostem mezi Východem a Západem“. „Buďto lidé chtějí jakoby na Západ, nebo na Východ, ale na Východ v podstatě nikdo nechce – být součástí nového Ruska,“ poznačil, v čem spatřuje rozporuplnost. Jaký bude mít daný člověk na toto názor, se dle něj pak nejvíce štěpí podle toho, do jaké socioekonomické skupiny spadá.