Rozdělení Češi. Venkov a město? To není hlavní. Rozhoduje jiná věc, zjistila studie

09.11.2024 12:36 | Monitoring

„V Česku jsme v situaci, kdy nikdo nemá žádný hodnotový kompas,“ přednesla politoložka Kateřina Smejkalová v rozhovoru pro think-tank Masarykova demokratická akademie, napojený na SOCDEM, k čemu společně s ředitelem ústavu STEM Martinem Buchtíkem dospěli ve své studii „Různá vyprávění o jedné společnosti“. Názory lidí v Česku se nejvíce štěpí dle toho, do jaké socioekonomické skupiny spadá jejich okolí. Roztříštěnost panuje např. v pohledu na geopolitiku. „Buďto lidé chtějí jakoby na Západ, nebo na Východ, ale na Východ v podstatě nechce nikdo,“ zaznělo.

Rozdělení Češi. Venkov a město? To není hlavní. Rozhoduje jiná věc, zjistila studie
Foto: Repro YouTube @mdakademie
Popisek: Ředitel ústavu STEM Martin Buchtík (uprostřed) a politoložka Kateřina Smejkalová

Anketa

Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?

89%
hlasovalo: 15355 lidí
Politoložka Kateřina Smejkalová, jež je spoluautorkou studie Různá vyprávění o jedné společnosti – vydané letos Masarykovou demokratickou akademií, českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung a analytickým ústavem STEM – shrnula, že jedním ze zjištění je, že sice se neustále hovoří o české společnosti jakožto o „polarizované“, ale ve skutečnosti dle závěrů studie rozdělená není. Zároveň však dle ní ovšem nelze na druhou stranu říci, že by u nás lidé měli stejné názory a u mnoha témat jde prý spatřit jejich fragmentizaci natolik, že nejde určit „kdo kde stojí“.

„Když se podíváme na českou společnost, která je zcela zmatená, zcela roztříštěná, a porovnáme to s tím, na jakých principech funguje zastupitelská demokracie, kterou tady máme jako určité zřízení, určitý typ vládnutí, tak ta přesně vychází z té představy, že společnost je nějakým předpokládatelným způsobem rozdělená na nějaké zájmové a hodnotové skupiny, které pak jde nějakým smysluplným způsobem v té politice reprezentovat a jejich konflikty moderovat a nacházet řešení. Pokud máme společnost, která toto nevykazuje, tak je to pro tu zastupitelskou demokracii velký problém,“ zhodnotila politoložka v rozhovoru moderovaném ředitelem Masarykovy demokratické akademie Patrikem Eichlerem.

Vidět to lze podle druhého autora studie, ředitele ústavu STEM, Martina Buchtíka, u mnoha témat. Jmenoval například naše geopolitické směřování či názory na naši roli v Evropské unii či na to, zdali „patříme spíše na Západ anebo máme hledat nějakou cestu být mostem mezi Východem a Západem“. „Buďto lidé chtějí jakoby na Západ, nebo na Východ, ale na Východ v podstatě nikdo nechce – být součástí nového Ruska,“ poznačil, v čem spatřuje rozporuplnost. Jaký bude mít daný člověk na toto názor, se dle něj pak nejvíce štěpí podle toho, do jaké socioekonomické skupiny spadá.

„Štěpicími tématy“ jsou dle Buchtíka i otázky o podobě sňatků a adopcí dětí stejnopohlavními páry, kde je naopak místo socioekonomického aspektu znát vliv především mezigeneračních rozdílů. Dále je rozdělení názorů patrné u pohledu na konflikt na Ukrajině a na očkování proti covidu-19.

Zmínil, že i když se zdá být jasné rozdělení na podporovatele vlády premiéra Petra Fialy (ODS) a expremiéra Andreje Babiše (ANO), ve skutečnosti mají voliči vládní ODS k Babišovu hnutí ANO mnohem blíže než k donedávna ještě vládním Pirátům.

Roli v odlišných postojích lidí má v Česku podle šéfa ústavu STEM nikoliv to, zdali žijí v malých obcích či ve městech, ale primárně jejich příjmová rovina – a to zejména nejen příjem dané domácnosti, nýbrž socioekonomická situace lidí v okolí.

Smejkalová doplnila, že při tvorbě studie očekávali, že naleznou podobné názory u pravicových voličů, a na druhé straně u těch levicových, ale nic takového se nestalo. „My jsme tam nic takového nenašli,“ poznačila s tím, že voliči „neznají své zájmy a tím pádem je neumí ani přiřadit“.

V české společnosti dle Smejkalové přetrvává i „antikomunismus“ a „antilevicové nastavení“, a panuje nepříliš kladný pohled na sociálnědemokratickou politiku. „A pak je tu ještě velmi silná masírka včetně té mediální, to znamená nejen té pravicové opoziční, která to vlastně nazývá jako projídání peněz našich dětí a příslušnou ministryni nazývá Venezuelou,“ vrátila se k minulé vládě a k přezdívce současné předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové, exministryně práce a sociálních věcí v Babišově vládě.

Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Nezávislost

Senátor Hraba napsal zajímavý komentář k vítězství Trupma. Tvrdí v něm, že to bude pro Evropu znamenat, že se bude muset naučit o sebe postarat sama a nespoléhat na to, že naše problémy vyřeší někdo jiný. Co si o tom myslíte vy? Nemyslíte, že to je svatá pravda, a že EU i my jsme se měli dávno snaži...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Rozdělená společnost., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskusePetr Novák , 09.11.2024 14:35:44
Bohatí ještě více bohatnou, chudí stále více chudnou. Místo, aby bohatí přispívali do systému více, okradou ty nejchudší. Pokud to tak půjde dál nemůžeme se divit posilování levicových stran, návrat komunistů. Chudí již nemají co ztratit, většina obyčejných lidí se měla za bolševika líp.

|  14 |  0

Další články z rubriky

U jména napsáno „dezinformátor“. Účet mu nezaložili. Vážné svědectví o Komerční bance

16:09 U jména napsáno „dezinformátor“. Účet mu nezaložili. Vážné svědectví o Komerční bance

Odmítli mi založit účet. A bankovní úředník mi sdělil, že je to proto, že u rodného čísla je napsáno…