Anketa

Prospěje České republice vítězství Donalda Trumpa?

Prospěje

89%

Neprospěje

6%

Nevím / Je mi to jedno

5%

hlasovalo: 16400 lidí

Politoložka Kateřina Smejkalová, jež je spoluautorkou studie Různá vyprávění o jedné společnosti – vydané letos Masarykovou demokratickou akademií, českým zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung a analytickým ústavem STEM – shrnula, že jedním ze zjištění je, že sice se neustále hovoří o české společnosti jakožto o „polarizované“, ale ve skutečnosti dle závěrů studie rozdělená není. Zároveň však dle ní ovšem nelze na druhou stranu říci, že by u nás lidé měli stejné názory a u mnoha témat jde prý spatřit jejich fragmentizaci natolik, že nejde určit „kdo kde stojí“.

„Když se podíváme na českou společnost, která je zcela zmatená, zcela roztříštěná, a porovnáme to s tím, na jakých principech funguje zastupitelská demokracie, kterou tady máme jako určité zřízení, určitý typ vládnutí, tak ta přesně vychází z té představy, že společnost je nějakým předpokládatelným způsobem rozdělená na nějaké zájmové a hodnotové skupiny, které pak jde nějakým smysluplným způsobem v té politice reprezentovat a jejich konflikty moderovat a nacházet řešení. Pokud máme společnost, která toto nevykazuje, tak je to pro tu zastupitelskou demokracii velký problém,“ zhodnotila politoložka v rozhovoru moderovaném ředitelem Masarykovy demokratické akademie Patrikem Eichlerem.

Vidět to lze podle druhého autora studie, ředitele ústavu STEM, Martina Buchtíka, u mnoha témat. Jmenoval například naše geopolitické směřování či názory na naši roli v Evropské unii či na to, zdali „patříme spíše na Západ anebo máme hledat nějakou cestu být mostem mezi Východem a Západem“. „Buďto lidé chtějí jakoby na Západ, nebo na Východ, ale na Východ v podstatě nikdo nechce – být součástí nového Ruska,“ poznačil, v čem spatřuje rozporuplnost. Jaký bude mít daný člověk na toto názor, se dle něj pak nejvíce štěpí podle toho, do jaké socioekonomické skupiny spadá.

Fotogalerie: - Důchody ve sněmovně

„Štěpicími tématy“ jsou dle Buchtíka i otázky o podobě sňatků a adopcí dětí stejnopohlavními páry, kde je naopak místo socioekonomického aspektu znát vliv především mezigeneračních rozdílů. Dále je rozdělení názorů patrné u pohledu na konflikt na Ukrajině a na očkování proti covidu-19.

Zmínil, že i když se zdá být jasné rozdělení na podporovatele vlády premiéra Petra Fialy (ODS) a expremiéra Andreje Babiše (ANO), ve skutečnosti mají voliči vládní ODS k Babišovu hnutí ANO mnohem blíže než k donedávna ještě vládním Pirátům.

Roli v odlišných postojích lidí má v Česku podle šéfa ústavu STEM nikoliv to, zdali žijí v malých obcích či ve městech, ale primárně jejich příjmová rovina – a to zejména nejen příjem dané domácnosti, nýbrž socioekonomická situace lidí v okolí.

Jana Maláčová

• SOCDEM
• mimo zastupitelskou funkci

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Smejkalová doplnila, že při tvorbě studie očekávali, že naleznou podobné názory u pravicových voličů, a na druhé straně u těch levicových, ale nic takového se nestalo. „My jsme tam nic takového nenašli,“ poznačila s tím, že voliči „neznají své zájmy a tím pádem je neumí ani přiřadit“.

V české společnosti dle Smejkalové přetrvává i „antikomunismus“ a „antilevicové nastavení“, a panuje nepříliš kladný pohled na sociálnědemokratickou politiku. „A pak je tu ještě velmi silná masírka včetně té mediální, to znamená nejen té pravicové opoziční, která to vlastně nazývá jako projídání peněz našich dětí a příslušnou ministryni nazývá Venezuelou,“ vrátila se k minulé vládě a k přezdívce současné předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové, exministryně práce a sociálních věcí v Babišově vládě.

Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:

Psali jsme:

Vy myslíte na lidi? My pro ně pracujeme, jela Decroix z ODS

Zelené nově povede diplomatka a expert na zemědělství. Na sjezdu se mluvilo o spálené zemi

Plány SPOLU: Vždycky vše rozloží a pak prodají kamarádům, zhodnotila Maláčová

O 40 % méně másla. Výpočet rozpálí mnoho Čechů