„Ve volbách předsedy strany jsem získal v prvém kole 105 hlasů proti 110 pro stávajícího předsedu, který je v televizi a rozhlase den co den už přes 12 let. A také ve druhém kole mi chybělo pouhopouhých 12 hlasů. To vám přijde jako něco, zač bych se musel stydět?“ zeptal se následně Skála. 

Kompletní otázky a odpovědi najdete ZDE.

„Vyzýval jsem znovu a znovu – před sjezdem i z jeho tribuny – k tomu, aby se nikdo nepokoušel ‚převálcovat‘ jiné. A dal to najevo i velice konkrétním prohlášením, koho z jiné generace a v lecčem i z jiného názorového proudu budu navrhovat do vedení strany, budu-li zvolen. Tak těsný výsledek, jakým to skončilo, je pro odpovědného politika závazkem, aby učinil právě to. Nestalo se. Přesněji stal se pravý opak. Je snad to prohrou mojí, anebo toho, kdo tohle nechce a neumí?" dodal Skála s tím, že jeho hlavním cílem bylo dosáhnout zásadní změny v politice KSČM.

„Sjezd zabetonoval to, co vede od porážky k porážce. Musel by se stát zázrak, aby ten seriál neměl další pokračování. Varoval jsem i před tím, že pokud ke změně nedojde, položí spousta komunistů legitimaci. Už se to děje – a já se je snažím přesvědčit, ať to nedělají. Nadutý egoista by viníkům strouhal mrkvičku. Mne k tomu nedonutí ani párem volů. Vidět v tom moji prohru by však bylo rekordem absurdity,“ uzavřel.