Washingtonský Institut pro studium války (ISW) napsal, že Ukrajina vstoupila do třetího roku, v němž se snaží uhájit svou státnost proti ruským agresorům. Ruský prezident Vladimir Putin podle institutu počítal před dvěma lety s tím, že část Ukrajinců Rusy přivítá s otevřenou náručí a část raději prchne ze země. A tady se přepočítal.

„Místo toho Ukrajinci bojovali za svobodu. Zastavili ruské tažení na města Kyjev a Charkov, zastavili ruský postup na města Mykolajiv a Oděsa a bojovali s Ruskem až do zastavení postupu podél zbytku linie. Poté, vyzbrojena zkušenostmi, odvahou, odhodláním a rostoucí západní pomocí Ukrajina vrátila úder. Ukrajinské síly vytlačily Rusy z Kyjeva a pryč z Charkova a osvobodily rozsáhlé území na severovýchodě Ukrajiny. Osvobodily město Cherson a vytlačily ruské síly ze západního (pravého) břehu řeky Dněpr,“ uvedl ISW.

Podle analytiků v tuto chvíli lze říci, že Ukrajinci prozatím odvrátili ruský pokus o zničení své vlasti, ale faktem je, že Rusové v tomto svém úsilí nepolevují. Pro Ukrajince je prý proto dnešní situace velmi vážná, ale podle ISW nikoli beznadějná, protože Rusové sice útočí a dosahují územních zisků, ale platí za to velmi vysokou cenu.

„Americká vojenská pomoc zůstává zásadní – pouze Spojené státy mají zdroje, aby poskytly Ukrajině právě teď to, co Ukrajina nejvíce potřebuje. Válka ale zdaleka nekončí. Ukrajina neprohrála a není důvod, aby Ukrajina prohrávala,“ zdůraznil ISW s tím, že Putin se sice tváří, že Rusko na tom bude podobně jako SSSR za druhé světové války a nakonec vítězně vyřeší celou situaci. Současná ruská realita je podle institutu jiná. Komplikovanější.

Rusové podle ISW utrpěli u Bachmutu a dalších měst tak velké ztráty, že už to velmi pravděpodobně přesáhlo ztráty, které sovětská armáda utrpěla v 80. letech 20. století v Afghánistánu. Přitom výše sovětských ztrát byla jedním z důvodů, proč se Kreml rozhodl zavelet v Afghánistánu k ústupu.