Washingtonský Institut pro studium války (ISW) napsal, že Ukrajina vstoupila do třetího roku, v němž se snaží uhájit svou státnost proti ruským agresorům. Ruský prezident Vladimir Putin podle institutu počítal před dvěma lety s tím, že část Ukrajinců Rusy přivítá s otevřenou náručí a část raději prchne ze země. A tady se přepočítal.

„Místo toho Ukrajinci bojovali za svobodu. Zastavili ruské tažení na města Kyjev a Charkov, zastavili ruský postup na města Mykolajiv a Oděsa a bojovali s Ruskem až do zastavení postupu podél zbytku linie. Poté, vyzbrojena zkušenostmi, odvahou, odhodláním a rostoucí západní pomocí Ukrajina vrátila úder. Ukrajinské síly vytlačily Rusy z Kyjeva a pryč z Charkova a osvobodily rozsáhlé území na severovýchodě Ukrajiny. Osvobodily město Cherson a vytlačily ruské síly ze západního (pravého) břehu řeky Dněpr,“ uvedl ISW.

Podle analytiků v tuto chvíli lze říci, že Ukrajinci prozatím odvrátili ruský pokus o zničení své vlasti, ale faktem je, že Rusové v tomto svém úsilí nepolevují. Pro Ukrajince je prý proto dnešní situace velmi vážná, ale podle ISW nikoli beznadějná, protože Rusové sice útočí a dosahují územních zisků, ale platí za to velmi vysokou cenu.

„Americká vojenská pomoc zůstává zásadní – pouze Spojené státy mají zdroje, aby poskytly Ukrajině právě teď to, co Ukrajina nejvíce potřebuje. Válka ale zdaleka nekončí. Ukrajina neprohrála a není důvod, aby Ukrajina prohrávala,“ zdůraznil ISW s tím, že Putin se sice tváří, že Rusko na tom bude podobně jako SSSR za druhé světové války a nakonec vítězně vyřeší celou situaci. Současná ruská realita je podle institutu jiná. Komplikovanější.

Rusové podle ISW utrpěli u Bachmutu a dalších měst tak velké ztráty, že už to velmi pravděpodobně přesáhlo ztráty, které sovětská armáda utrpěla v 80. letech 20. století v Afghánistánu. Přitom výše sovětských ztrát byla jedním z důvodů, proč se Kreml rozhodl zavelet v Afghánistánu k ústupu.

„Putin však zůstává smrtelnou hrozbou pro NATO i pro Ukrajinu. Putinovými cíli zůstává zničení NATO jako efektivní aliance, zpřetrhání pout mezi USA a Evropou a vybudování nového globálního řádu, v němž bude dominovat hlas a moc Ruska. Zájmy Ameriky, Evropy a amerických spojenců v Asii a po celém světě jsou nerozlučně spjaty s pomocí Ukrajině porazit Rusko. … Ruská armáda trpí mnoha nedostatky, které se Ukrajina naučila využívat. A kombinovaná ekonomická síla ukrajinských spojenců je mnohonásobně vyšší než ruská,“ zdůraznil ISW.

Institut tady zdůraznil, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už přislíbila, že Evropská komise poskytne rámec pro jednání o přistoupení Ukrajiny k EU v polovině března 2024. Von der Leyenová také uvedla, že EU poskytne první tranši 4,5 miliardy eur, což je při současném kurzu víc než 114 miliard korun. Jde o nespecifikovanou pomoc Ukrajině v březnu jako součást nedávno oznámeného podpůrného balíčku EU ve výši 50 miliard eur pro léta 2024 až 2027, což je v přepočtu asi 1 270 miliard korun neboli 1,27 bilionu korun. Kupříkladu Ministerstvo financí ČR počítá pro rok 2024 s celkovými příjmy 1 940 miliard korun.  

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že EU plánuje dodat Ukrajině do konce března téměř 170 000 kusů dělostřelecké munice.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a italská premiérka Giorgia Mieoniová podepsali dohodu o bezpečnostní spolupráci, ve které Itálie uvedla, že bude Ukrajině poskytovat pomoc po dobu deseti let. Zelenskyj a kanadský premiér Justin Trudeau také podepsali desetiletou dohodu o bezpečnostní spolupráci, ve které Kanada v roce 2024 vyčlenila tři miliardy kanadských dolarů (asi 2,2 miliardy dolarů) na finanční a obrannou pomoc Ukrajině.

Ruské opoziční servery Meduza a Mediazona zveřejnily 24. února společnou zprávu, ve které uvedly, že ve válce mezi únorem 2022 a únorem 2024 zemřelo až 88 tisíc příslušníků ruských ozbrojených sil. Od poloviny roku 2023 tvoří prý většinu mrtvých ruští dobrovolníci.

„Rusko generuje nové síly zhruba rychlostí odpovídající současným ruským ztrátám, což ruským silám umožňuje důsledně posilovat útočící jednotky a pravidelně provádět rotace na operační úrovni,“ upozornil v této situaci ISW s tím, že se Rusům na některých úsecích fronty podařilo získat jasnou vzdušnou převahu a ruské drony dodávají ruským dělostřelcům řadu cenných údajů.

Nezávislá ruská opoziční volební organizace Chronicles 24. února uvedla, že údaje z průzkumu provedeného mezi 23. a 29. lednem naznačují, že respondenti, kteří jsou „důslednými“ zastánci války – Rusové, kteří vyjádřili podporu válce, nepodporují stažení ruských jednotek z Ukrajiny, aniž Rusko dosáhne svých válečných cílů. Průzkumy však prý též ukazují, že myšlenka na další ruskou mobilizaci se respondentům jeví jako značně nepopulární a nevítaná.

Někdejší britský premiér Boris Johnson prohlásil, že Putinův rozkaz k útoku na některou ze zemí NATO „nelze vyloučit“. Na expremiérova slova upozornil server Evropská pravda.

V této souvislosti zmínil zejména Putinův rozhovor s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem.

„Například se mi nelíbilo, jak ve svém hrozném rozhovoru mluvil o Polsku. A myslím, že by se mohl o něco takového pokusit,“ vysvětlil Johnson. Zdůraznil, že šance Ruska napadnout země NATO se zvýší, pokud Putin na Ukrajině uspěje.

„Proto nesmí uspět. Musí být poražen,“ prohlásil Johnson.