Války jsou staré jako lidstvo samo. Násilí z nich vzniklé zasahuje i ty, kteří s nimi neměli nic společného. Až do poloviny 19. století platila myšlenka, že v době války právo mlčí. Teprve potom vzniká mezinárodní humanitární právo. „Impulsem byla jedna z mnoha bitev lidské historie – u Solferina, v červnu 1859. Šlo o bitvu při sjednocení Itálie. Podstatné ale je, že tudy projížděl švýcarský obchodník Henry Dunant, kterému se naskytl pohled na výsledek bitvy,“ sdělil prezident ČČK. Obchodník spatřil 40 tisíc umírajících a raněných, kterým nikdo neposkytoval žádnou pomoc. „Což bylo i na tehdejší dobu dost. Dnes by to bylo číslo zcela závratné, lidstvo již odvyklo takovým ztrátám na životech, zvláště ve dvou dnech na jednom místě. Třeba ukrajinský konflikt si vyžádal doposud 5 tisíc mrtvých a jsou ho plná média všude na světě. Do poloviny 19. století to takovou pozornost nebudilo,“ upozornil Marek Jukl.

Dunantovu pozornost však tento nelichotivý stav probudil, a co je hlavní, jal se jednat. „Začal hned na místě se souhlasem vítězné strany raněné ošetřovat bez rozdílu ke komu patřili. Spolu s místními lidmi zorganizoval lazaret,“ vysvětlil. Tím to však neskončilo. Dunant začal usilovat o založení organizace, která by se raněnými zabývala. „Napsal brožurku Vzpomínka na Solferino. V závěru knihy předložil dva návrhy. Jednak aby se založily společnosti, které by už v době mírové připravovaly personál k poskytování péče raněným bez ohledu na příslušnost k té či oné straně konfliktu,“ řekl Jukl. Dalším nápadem švýcarského obchodníka bylo stanovení zásad, které vytvoří podklady pro tuto činnost. „Nebylo to tehdy tak, že by se nenašel nikdo, kdo by zraněné chtěl ošetřovat. Ale málokdo si přál, aby se přitom na něj střílelo,“ objasnil.

ČK založen v roce 1863

Proto Dunant předložil návrh na mezinárodní smlouvu, která by zaručila imunitu zdravotníků a raněných. Za pouhé čtyři roky se realizovala první část jeho návrhu, za pět let druhá. „V roce 1863 byl založen Červený kříž, o rok později byla přijatá první z řady úmluv, které dnes považujeme za zrod mezinárodního humanitárního práva,“ vysvětlil prezident ČČK.

Mezinárodní výbor Červeného kříže je nezávislou apolitickou organizací. Jejím cílem je působit humanitárně, hlavně pomoci obětem ozbrojených konfliktů a vnitřních nepokojů. „Forem pomoci je celá řada – distribuce potravin obyvatelstvu, revitalizace území, kde se bojovalo, snaha zajistit, aby i v době konfliktu byla lidem poskytována zdravotní péče,“ sdělil Jukl. Protože to je jedna z prvních věcí, která se stane nedostupná. „Dojde k výpadku dodávky vody, elektřiny – bez toho zdravotnické zařízení těžko funguje. Zároveň se lidé nemohou často v době válečné do zdravotnického zařízení dostat – nelze třeba převážet lidi sanitkou. Toto se Červený kříž snaží řešit. Tím, že má vlastní zdravotníky, vytváří svoje zdravotnická zařízení a podporuje činnost stávajících. Dodává jim věci, které chybí – léky, materiál, pitnou vodu či prostřednictvím generátorů a paliva do něj i elektřinu,“ doplnil.

Červený kříž i sleduje, jak se dodržuje humanitární právo. Jak se zachází se zajatci, s obyvatelstvem na okupovaných územích. „Má právo navštěvovat lidi zbavené svobody v rámci konfliktů. Toto právo nebývá systematicky zpochybňováno a je respektováno,“ tvrdil Jukl. Návštěvy jsou důležité pro zadržované i z psychologického hlediska, umožňují zjistit, v jakém jsou zdravotním stavu, ale mohou i získat zprávy od svých blízkých.

Znak Červeného kříže vznikl obrácením švýcarské vlajky s odkazem na neutralitu Švýcarska. „Později došlo k určitému neporozumění některých muslimských zemí. Vymohli si ekvivalent s Červeným půlměsícem. V Izraeli je do krystalu vložena Davidova hvězda,“ vysvětlil Jukl. Národní společnosti ČK působí v 189 organizacích světa. Červený kříž má v současné době 80 milionů členů, 17 milionů dobrovolníků a 440 tisíc zaměstnanců. Řídí se 7 principy. „Za ústřední pokládám princip humanity a nestrannosti. Principem humanity se myslí, že posláním Červeného kříže je snaha předcházet, nebo alespoň zmírňovat jakékoliv formy lidského utrpení. Nestrannost znamená, že pomoc se musí poskytovat bez ohledu na to, kdo je příjemcem pomoci,“ uvedl.