Profesor Oskar Krejčí, politolog, historik a expert na geopolitiku, už před čtrnácti lety varoval, že svět směřuje k válečnému konfliktu. Tehdy se to mohlo zdát jako akademická úvaha, dnes je to realita. Evropa zažívá největší válku od roku 1945. Napětí mezi USA a Čínou roste. Svět balancuje na hraně další eskalace a mnozí se ptají, proč se to všechno děje a co bude dál. O tom, zda byla válka na Ukrajině nevyhnutelná, profesor Krejčí hovořil v pořadu Jany Bobošíkové Aby bylo jasno.
„Když chcete dělat prognózu, musíte být věrný velkým číslům. Musíte se držet základních analytických kategorií. Například když Ukrajinci vytlačili ruskou armádu z Chersonu, řada lidí říkala, že už budeme mít dovolenou na Krymu. Jenže když se podíváte na velká čísla, tak vidíte, že mobilizační potenciál Ruska je podstatně větší než mobilizační potenciál Ukrajiny, takže musíte zachovat chladnou hlavu a zůstat věrný velkým číslům, tím myslím například HDP. Někdo namítne, že ta čísla jsou nepřesná. Ano, jsou nepřesná. Ta ‚věrnost‘ se netýká jednotlivých údajů, ale tendencí. Když vidíte tendence, tak začínáte rozumět budoucnosti,“ vysvětlil Krejčí.
Děláme přesně to, co Trump chtěl
Jak se po nastolení míru na Ukrajině zachovat k ukrajinským uprchlíkům, kteří u nás pobývají od začátku války?Anketa
NATO zbrojí víc než zbytek světa
Naskýtá se otázka, na co ty zbraně budou. „První, co musíte udělat, je hloubkový audit. Kam ty peníze proboha šly? Podle oficiálních údajů NATO loni byly vojenské výdaje Aliance 1,5 bilionů dolarů – tj. 32 států, které tvoří NATO, vydávalo na tzv. obranu víc než zbytek světa. A nám je to pořád málo!“ podivuje se Krejčí.
Státy NATO vydávaly 2,71 % HDP. „Kam se ty peníze ztrácejí?“ ptá se politolog a upozorňuje, že když budeme pořád nakupovat zbraně, tak se sklady naplní. „A co s tím?“ pokládá další znepokojivou otázku. Vždyť jediným řešením je zbraně použít, aby se dalo vyrábět dál.
Rusové jsou nervózní
Profesorova oblíbená „velká čísla“ ukazují, že Čína se stává větší než USA, a politické elity na to mohou reagovat různě. Ale není předem dáno, že musí dojít ke konfliktu mezi Čínou a USA. „Bude multipolarita, ne hegemon. Co je na tom špatně?“ ptá se Krejčí.
Roztahování NATO na východ však podle něj muselo někde narazit. Důsledkem je ukrajinská válka. „Je tam oblast bezpečnostních zájmů Ruska. Tudy šel Napoleon, tudy šel Hitler. Že jsou nervózní, když se jim do téhle oblasti roztáhne NATO, na tom není nic divného. Každý, kdo zná trochu historii, musí vědět, že z toho bude průšvih,“ zdůraznil politolog a historik.
Rusko-ukrajinská hranice je nesmyslná
Problém podle jeho názoru přetrvává už od rozpadu Sovětského svazu. „Rusko-ukrajinská hranice je historicky nesmyslná. Nikdy neexistovala. Je to záležitost 20. let minulého století, kdy Lenin rozhodl, že bude ta hranice takto daleko na východě a zabere etnicky ruské oblasti. Ta hranice do té doby neexistovala,“ vysvětlil Krejčí.
Rusko-ukrajinská hranice byla pouze administrativní. Část etnických Rusů zůstala na Ukrajině. Ale Ukrajina je definována jako unitární stát, ne jako federace, kde jsou různá etnika. „Postupem času se tlak na ruské etnikum zvětšoval,“ upozornil expert.
K válkám vede nízká vzdělanost
Rozhodnutí, jestli budeme s někým válčit, nebo nebudeme, označuje profesor Krejčí za lidská rozhodnutí, která nevyplývají ze zákonitosti systému. „Tendence k válčení je samozřejmě mimořádně silná, protože vzdělanost lidí je nízká,“ řekl politolog, když se zamýšlel nad budoucí možnou válkou mezi USA a Čínou. „Proč by měli Číňané s Američany válčit? O co?“ ptal se.
Tchaj-wan se stal problémem v době korejské války. Do té doby ho Pentagon považoval za strategicky bezvýznamný. „Když by se Trump dnes v noci rozhodl, že Tchaj-wan není pro něj důležitý, stáhl se odtud a řekl Číňanům, ať si ho vezmou, tak o nic nejde, jen Číně přibude problém, protože bude muset vstřebávat kapitalistickou soustavu – nejen Hongkong, ale i Tchaj-wan, což je podstatně větší sousto. Vůbec nic by se nestalo, tak jako se nic nestalo, když se Trump ve svém prvním období rozhodl, že bude jednat se severokorejským Kimem. Dohodl se a bylo po problému,“ řekl Krejčí a připustil, že problém se objevil, když mělo dojít k podpisu smlouvy. „Lidská vůle vyhnout se válce je to, co postrádáme u značné části současných západních zemí,“ domnívá se profesor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Propukne v blízké budoucnosti válka Spojených států amerických s Čínou?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská
