V úvodu svého zamyšlení Spencerová uvádí, že centrální banky světa už 15. čtvrtletí po sobě skupují zlato a ve třetím čtvrtletí letošního roku ho koupily celkem 93 tun, přičemž celých 55 tun z tohoto objemu připadá na Rusko. Podle Spencerové o tom informoval ruský investiční blog Investacafe.

Rusko je ochotné prodávat své suroviny za fyzické zlato

Podle něj je logika prostá. I západní experti se shodují, že Evropa nepřežije bez dodávek energií z Ruska, a tak se západní svět postavený na hegemonii petrodolaru prý ocitá v katastrofické situaci, neboť Rusko je nyní ochotné prodávat na Západ ropu a plyn nikoli za dolary, ale za fyzické zlato, přičemž je údajně vcelku jedno, jaká je jeho aktuální cena na světových trzích.

„A co se stane s americkým petrodolarem, až Západu dojde zlato na nákup ruské ropy, plynu a uranu? ... Na tyto prosté otázky dnes na Západě není nikdo s to najít odpověď. A tomu se, dámy a pánové, říká šachmat. Konec hry,“ uvádí ruský portál. Rusko prý zlato jen neskupuje, ale navyšuje zásoby i vlastní těžbou.

Agentura Reuters to vše vysvětluje západními sankcemi, které západním bankám komplikují obchody s těmi ruskými, i když na nákup zlata se sankce nevztahují. A tak Kremlu prý nezbývá než v době finančních těžkostí způsobených sankcemi navíc ještě investovat do zlata. Rusko prý letos zatím koupilo celkem 115 tun zlata, zatímco loni to za celý rok bylo 77,5 tuny a v roce 2012 jen 75 tun.

Fiskální disciplína Ruska je oproti Západu mimořádná

Za této situace se prý logicky objevují spekulace, zda hromadění zlata nesouvisí s plánem na převedení rublu na zlatý standard. „V době, kdy ruské rezervy v zahraničních měnách dosahují 429 miliard dolarů včetně 45 miliard ve zlatě a s rozpočtovým deficitem ve výši 10 miliard, což je pod jedním procentem HDP, je fiskální disciplína Ruska oproti Západu mimořádná,“ uvádí Spencerová s tím, že přechod na zlatý standard by umožnil zmírnit spotřebitelskou inflaci, ale především by proměnil základy současného systému globální monetární správy.

Prý by tak skončila aktuální dominance amerického dolaru v mezinárodních platbách a světové měny by se rozdělily do dvou skupin: Na ty, které se vracejí k měnám krytým komoditami, a na ty, které tak ani už nemohou učinit. K těm druhým údajně patří dolar, euro, japonský jen nebo britská libra. Ostatní země bez tak vysoké zadluženosti prý na zlatý standard mohou klidně přejít.

Ve skutečnosti ale není mnoho zemí, které by si takový skok mohly dovolit. Čína se nabízí jako první kandidát a spekuluje o ní v tomto směru například i legendární šéf amerického Fedu Alan Greenspan.

Přechod na zlatý standard by neublížil jen zcela nezadluženým zemím

„Peking je s to poskytnout záruky za dluhy všech svých provincií, zatímco dluh ruského soukromého sektoru převyšuje státní rezervy, a proto by zápory takového kroku výrazně převýšily nad klady,“ podotýká Spencerová s tím, že totéž platí také pro Indii nebo Brazílii. A tak by přechod na zlatý standard aktuálně neublížil nejspíš jen zcela nezadluženým zemím či útvarům typu Singapuru, Lichtenštejnska, Tchaj-wanu nebo Macaa.

Závěrem Spencerová podotýká, že urychlení vzniku Euroasijské ekonomické unie a její odchod od dolaru k národním měnám, posílení dominance Číny a Asie nebo výrazné rozšiřování Šanghajské organizace pro spolupráci spolu s ruskými plány na urychlené nastavení alternativy západnímu bankovnímu systému SWIFT obecně nasvědčuje tomu, že se „něco chystá“.

• Původní text ČTĚTE ZDE

Nelze vyloučit krok, který by vyloučil zahraniční pokusy podrývat rubl

Proto by bylo nemístné vylučovat další krok, který by zastavil zahraniční pokusy podrývat rubl a ruskou ekonomiku, tedy přesun měnové války ze sféry směnných kurzů do oblasti trhu s fyzickým zlatem, na němž Rusko a Čína drží v rukou všechny trumfy.

Závěrem Spencerová podotýká, že vzácnou výjimkou z obecného „zlatého“ trendu je centrální banka Ukrajiny, která v rámci „optimalizace struktury mezinárodních rezerv“ poslušně vyměnila ukrajinské státní zlato za americké dolary.