„Když jsem minule chladil nadšení z ukrajinského postupu, někteří mě měli málem za zrádce, který si dovoluje pochybovat o přímé cestě Ukrajinské armády (UA) k vítězství. ‚Rusko už teď prohrálo!‘ Nyní jejich velitel Valerij Zalužnyj říká: ‚Ruská mobilizace zafungovala. Není pravda, že jejich problémy jsou tak strašné, že tito lidé nebudou bojovat,‘“ uvádí ve svém rozboru na sociální síti mluvčí Českých elfů Vít Kučík.

„Dva velké postupy UA (u Charkova a Chersonu) byly dány víceméně mimořádnými okolnostmi, které se nebudou opakovat. V klasické zákopové válce, pokud nepřítel neopakuje hrubé chyby, podobných zisků evidentně dosáhnout nelze, což může z dostupných dat vidět i vojenský laik, jako jsem já. Ruskou kampaň provází na západní straně dlouhá série nenaplněných mýtů, které si musíme přiznat,“ poznamenal dále Kučík a vyjmenoval je:

– „Sáhněte ruským oligarchům na majetky, a uvidíte, jak rychle se Putina zbaví!“ Houby. Ukázalo se jen, jak je má Putin v hrsti.

– „Odstřihneme režim tvrdými sankcemi od západních peněz, především od příjmů z ropy a plynu, jeho ekonomika se zhroutí.“ Ekonomika má sice těžkosti, ale ne tak vážné, aby se hroutila a neumožnila dlouhodobý konflikt.

– „Až střední třída pocítí ekonomický dopad sankcí, Putin ztratí podporu veřejnosti!“ Neztratil. I moskevští příslušníci střední třídy stále točí vlastenecká videa.

– „Putin nemůže sáhnout k mobilizaci, protože ví, že jej lidé podporují, jen když válku vidí z televize. Jakmile by museli sami narukovat, Putinova podpora se zhroutí!“ Putin úspěšně mobilizuje.

„... a následuje mnoho dalších současných předpokladů, které jsou pravděpodobně stejnými kandidáty na čekačce, aby z nich realita blízké budoucnosti mýty udělala: ruští mobici jsou nevycvičené maso bez vojenské hodnoty, Rusové opakují pořád stejné chyby, Rusům už docházejí rakety/munice/tanky... a nové díky sankcím nevyrobí ani nedovezou... atd.,“ zmínil Kučík.

„Už někdy před létem bylo zřejmé, že Putinův režim směřuje k válce nízké intenzity, takové, kterou si může dlouhodobě dovolit a která mu přinese to, co diktatury v pozdní fázi k udržení se u moci potřebují nejvíce: obrácení pozornosti domácí populace k vnějšímu nebezpečí, shození všech vin a nezdarů na vnějšího nepřítele, semknutí se vlastních lidí kolem národního vůdce, ať už je jakýkoliv. Dnes zaznívají ze Surovkinových, ale i Putinových úst výroky, že válka potrvá dlouhé roky, aby domácí na nekonečný konflikt pomalu připravili. Hrozí zde reálné nebezpečí opakování starého scénáře ‚Velké vlastenecké války“,“ popsal Kučík.

„Tehdy začal Sovětský svaz drtit technicky vyspělejší motivovaný soupeř. V první fázi války to byla ze strany Rudé armády jen přehlídka fiaska, neschopnosti, korupce, zaostalosti a ústupu. Stalin armádu zdecimoval pár roků předtím neuvěřitelnými čistkami a perzekucí, takže v ní zůstal jen strach a patolízalství. Sověti ztratili katastrofální množství techniky a Němci se ocitli téměř před Moskvou a taky chybně kalkulovali, že se protivník z těch ztrát už nemůže dostat a jeho porážka je už jen otázkou času. Jenže došlo k podivuhodné věci – Rusové nenáviděného Stalina nejenom že neodstranili, oni se kolem něj díky vnějšímu nebezpečí do velké míry semkli a dokázali ze své obrovské země vykřesat zdroje, kterými zvrátili situaci. Jejich technika nebyla zdaleka srovnatelná se špičkovou německou technologií, ale uměli jí produkovat dostatečné množství, aby nepoměr kvality vyrovnala. Německé tigery zlikvidovaly mnohem více ruských T-34, ale díky množství Rusové epické bitvy u Kurska a jinde nakonec i přes mnohem větší ztráty vyhrávali,“ sdělil Kučík. 

„I přes vítězný étos na západní straně čas a situace hraje do karet dnes právě Rusku. Stačí mu ‚neprohrát‘, tj. zachovat status quo, zakopat se a udržet pás Novoruska z Donbasu na Krym, kde jsou již teď. Zmrazit konflikt na únosnou úroveň a nechat čas, aby už pracoval za ně. To je pro ruský režim nové realistické optimum, cíl, vítězství. Východní diktatura má mnohem více času než demokratický Západ. Čas v demokraciích je taktován volebními obdobími a volby zase odvisejí od vrtkavých nálad populace. Ukrajina je zcela závislá na západní podpoře a západní podpora zase na vysledcích voleb a nálad ve společnosti. Pro Putinův Východ čas plyne zcela podle jiných hodin. Hlavně pomaleji. Jeho zdroje jsou sice velmi nedokonalé, ale má je doma. Jen je dostatečně vybudit a zkrotit,“ dodal Kučík.

„Čím výraznější porážky Rusové utrpí, čím hlouběji se Ukrajincům podaří útočit do ruského vnitrozemí, tím více se Rusové mohou k Putinovi přimykat a zapomínat na jeho miliardové paláce a na to, jak zbytečně a hloupě válku začal. Stalin byl mnohem nenáviděnější než Putin, přesto to u něj zafungovalo. Není důvod vylučovat, že by to u Putina nemohlo fungovat také. A pokud se přimknou, pokud pasivně svolí, aby země přeřadila průmysl do válečného módu, jsou opět schopni chrlit nekvalitní techniku a špatně vycvičené mobiky v tak obrovských kvantech, že i pro mnohem vyspělejšího protivníka budou velkým problémem. Jakmile se diktatura přešaltuje na válečný režim, bude mít časovou výhodu nad demokratickým Západem. Nebude mít omezující politické limity, její čas bude levnější, bude moci chrlit podstatně déle než Západ, omezený únavou veřejného mínění. To je paradox celého válčení s Ruskem. Čím hůř pro něj, tím lépe pro něj,“ sdělil Kučík.

„Je nutno je porazit, ale je velmi nebezpečné je podceňovat. Všechny ruské trofeje, které si nosí na štítu, jsou těch, co jej podceňovali. Pro nás platí, že nebezpečí bude existovat, dokud bude existovat Putinův ruský imperiální režim. Musí padnout režim, aby skončila válka a od Ruska byl konečně pokoj. Nutně se Rusko poté musí rozpadnout, protože demokratické Rusko není možné udržet v jeho obrovských imperiálních hranicích, ale to je jiná kapitola. Aby padl režim, musí utrpět takový druh jasné porážky, na který nebude mít odpověď. Porážky, ze které bude jasné, že nemá protitah, že válku nemůže absolutně vyhrát ani prodloužit, uhájit dobyté pozice. Co přesně to bude, nevím, to mohou lépe vědět generální štáby příslušných zemí. V každém případě to musí přijít rychle. Nezbytná bude masivní technologická i materiální pomoc Západu, řádově vyšší než v současnosti, neboť hlavně Západu jde o čas,“ řekl Kučík.

„Jemu tikají hodinky rychleji, než jejich populace začnou reptat, než si navolí nacionalistické populisty, co umenší podporu, než Rusové za Uralem nastartují válečnou ekonomiku, než konflikt zamrzne do nekonečné agónie, která umožní ruskému agresivnímu režimu přežívat a sbírat síly k periodickým výbojům,“ zakončil.