Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že k podrobnému vysvětlení Aliance týkající se posílení NATO do všech světových stran dojde během nadcházejícího pravidelného zasedání Rady Rusko–NATO. To se koná 13. července tohoto roku. 

Rusové jsou především znepokojeni možnou ztrátou neutrality Finska. „Plán Niiniste iniciuje nejen posílení bezpečnosti vzdušného prostoru v oblasti Baltu, ale dotýká se bezpečnostních zájmů Moskvy v této oblasti,“ varuje ruské ministerstvo zahraničí. 

Nepříjemnou novinkou je pro ruská média také zapojení Evropské unie do plánovaných vojenských manévrů. Rozmístění čtyř mezinárodních praporů v baltských republikách a Polsku není pro Moskvu neočekávané. Podle Zacharovové všechny akce v blízkosti ruských hranic donutí zemi k odvetným opatřením. Zcela jistě by tak došlo k modernizaci armády či zbrojení a posilování jaderných sil. Před několika dny byl armádě předán další zcela nový raketový komplex Iskander M vybavený křídlatými a balistickými raketami s doletem 500 kilometrů. I to je podle novinářů odpověď na summit NATO. 

„Titulky prakticky všech provládních novin jsou vyvedeny v dramatickém tónu. Například nejčtenější ruský list Komsomolskaja pravda uvedl svou reportáž z Polska titulkem Dnes začala studená válka. Na druhou stranu státní informační agentura TASS včera konstatovala: ‚Summit NATO ve Varšavě ukázal rozkol v Alianci kvůli Rusku.‘ Někteří ruští komentátoři proto nabádají vsadit na jednání s umírněnějšími členy Aliance a rozkol tak prohloubit,“ všímá si Procházková. Například podle zpravodaje Komsomolské pravdy ve Varšavě Olega Odnokolenka studená válka nikdy neskončila, nyní se opět vrací do aktivní fáze, z té klidnější. 

Komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič si summit NATO pochvaluje. Podle něj je dobře, že se vrátila debata o poslání Aliance v moderní době zpátky k obraně před ruskou agresivitou. 

„Velký sraz Severoatlantické aliance ve Varšavě přinesl malý krok. Symbolicky jistě významný, byť zatím nedostatečný posun směrem ke zvýšení obranyschopnosti států západní civilizace. Do Pobaltí a Polska budou vyslány čtyři vojenské prapory, což dohromady znamená až čtyři tisíce vojáků. Převážně se bude jednat o Američany, Brity, Kanaďany a Němce, ale v kontingentech budou i vojáci z jiných členských zemí, možná i z Česka. Svou stálou přítomností na východní výspě Aliance mají dát Rusku najevo, že se potáže se zlou, pokud by chtělo časem na tyto země aplikovat svůj gruzínský, resp. ukrajinský scénář: systematickou destabilizací vytvořit podmínky pro invazi a faktické připojení některých částí jejich teritoria k Ruské federaci,“ uvádí Marjanovič.

Podle něj totiž putinovskému režimu nejde o porážku globálního terorismu, ale o oslabení a pokoření Západu. I z toho důvodu je podle něj nutné chápat Alianci jako spolek pro obranu svého území, a to konkrétně před ruskými imperiálními spády. „A toť věc, na kterou tento varšavský summit dobře upozornil,“ dodal Marjanovič. 

„A která zůstává výzvou do budoucna, jakkoliv se ji někteří čelní představitelé na české politické scéně, počínaje prezidentem, bohužel budou pokoušet rozmělňovat a pozornost odvádět jinam. Vše zkrátka nesmí skončit jen u přesouvání praporů, důležité je investovat do armád na úroveň požadovaných dvou procent HDP ročně, a zejména politicky kultivovat myšlenku spojenecké sounáležitosti, že pokud by se někdo stal terčem ataku, například Estonci, půjdeme tam za něj bojovat třeba i my odsud, Češi,“ uzavřel.