Čínskému vlivu se podle zprávy věnuje mnohem menší pozornost než ruskému, ačkoliv jsou čínské snahy mnohem sofistikovanější a účinnější. Číňané prý „útočí" na dvou frontách, otevřeně, půjčkami a investicemi, a skrytě, ve zpravodajských službách. Skryté působení může zahrnovat navazování osobních vztahů a vytváření sítí kontaktů posilovaných např. formou pozvání do Číny se servisem „se vším všudy”. Pronikání se údajně zaměřuje na tři velké oblasti: na politické a ekonomické elity, média a veřejné mínění a na občanskou společnost a akademické kruhy.

A co tím Číňané sledují? Vytvoření sítě globální podpory k prosazování vlastních specifických stanovisek a politické agendy, oslabení spojenectví na Západě, jak v rámci Evropy, tak i přes Atlantik, a za třetí pozitivnější vnímání Číny ve světě.

Celý článek ZDE:

Autoři studie varují, že pragmatické a neutrální hlasy, které tvrdí, že u Číny jde hlavně o obchod, se mýlí, protože v Číně jdou obchod a politika ruku v ruce. O tom svědčí prý i ústupky, které západní společnosti Číně dělají, jako podepisování prohlášení o tom, že Tchaj-wan je nedílnou součástí Číny, překreslování map leteckých společností či autocenzuru „citlivých“ článků o Tibetu či čínském hladomoru začátkem 60. let 20. století.

Doporučení, jak se čínskému vlivu bránit? Jednota, investice, kontrola. Evropské země by směrem k Číně měly vystupovat jednotně. Silné členské státy, jako je např. Německo nebo Francie, by měly upustit od vlastních bilaterálních smluv s Čínou, pokud chtějí do budoucna zabránit iniciativám, jako je východevropské sdružení 16+1.

„Pro většinu Evropanů včetně politiků je Čína narozdíl od Ruska stále příliš vzdálená na to, aby růst jejího vlivu brali vážně. Někteří se proto z různých důvodů stávají hlásnými troubami čínské propagandy," píše se v článku. Podle Mareike Ohlberg, jedné z autorů zprávy, tak máme na jedné straně evropské aktéry, kteří si osvojují rétoriku Komunistické strany Číny, a na druhé straně jsou zde komunistickou stranou financované organizace, které využívají různých nálad v rámci Evropy k jejímu rozdělení.