Úvodem se Petr Pavel vyjádřil k tomu, zda bude Česko na diplomatickou válku s Ruskem stačit. „Nenazval bych to diplomatickou válkou. Myslím si, že ten, kdo podnikl kroky, které by se daly přirovnat k těm ze studené války, tak bylo Rusko, ne Česká republika. Česká republika je v tomto ohledu obětí a na tuto situaci reaguje. Podle mě reaguje adekvátně. Reaguje sebevědomě, razantně, což je velice správně a reaguje v součinnosti se spojenci, takže já si myslím, že to je naprosto adekvátní reakce,“ sdělil Petr Pavel, který by celou situaci nazval politickou diplomatickou krizí.

„Protože takových krizí je v historii více. A tato podle mého názoru vejde do dějin, protože je to poprvé, kdy Rusko takhle agresivně vystoupilo proti suverénní, nezávislé zemi a na pokyn státních orgánů spáchalo v podstatě teroristický čin,“ míní Pavel. 

Podle jeho slov jde skutečně o státní terorismus. „Vycházím ani ne tak z právních formulací, jako spíše z faktů. Státní organizace, kterou vojenská zpravodajská služba bezesporu je, její příslušníci na pokyn z nejvyšších míst provedli útok na civilní zařízení v jiné suverénní zemi. To se jinak než terorismus, a v tomto případě státem řízený terorismus, nazvat nedá,“ podotkl k vrbětické události Pavel. Dodal také to, že věří zpravodajským službám a zpravodajské výměně mezi službami jednotlivých spojenců. „Věřím, že by se v takto závažné věci nedovolili blafovat,“ řekl.

Zastropování počtu diplomatů hodnotí Pavel jako správný krok. „Od počátku jsem nevnímal reciprocitu jako početní úkon, ale spíš jako funkční reciprocitu. Tím prvním vyhoštěním 18 diplomatů jsme chtěli dát jasný signál, že chování Ruska ve vztahu k nám bylo mimo jakékoliv normy. A Rusko na to odpovědělo ještě razantněji, čímž vlastně jsme z toho vyšli mnohem hůř. Zatímco naše ambasáda v Moskvě byla v podstatě zneschopněna, tak ruská ambasáda v Praze mohla s drobnými nedostatky pokračovat dál. Takže mělo-li dojít k nějakému opatření, které Ruská federace opravdu pocítí, pak bylo třeba přistoupit k tomu kroku, snížit počet jejich zaměstnanců na velvyslanectví na stejnou úroveň jako je tomu na našem zastupitelství v Moskvě,“ podotkl Pavel.

Jak na celou věc může podle Pavla Moskva reagovat? „Ruští představitelé už několikrát naznačili, že jejich reakce bude rozhodná a že může být asymetrická, což dává mnoho různých interpretací, nejenom od dalšího vyhoštění, případně úplného uzavření zastupitelského úřadu přes opatření ekonomická a možná i některá další. Nedovedu si představit, jaké asi to spektrum bude. Na druhou stranu Ruská federace ve vztahu k tomu, jakou argumentaci zvolila, tak teď nemůže ukázat slabost, takže i kdyby měla jít úplně na hranu, tak bude muset dokázat, že oni jsou ti silnější a oni z toho vyjdou jako vítězové,“ dodal Pavel.

On sám věří, že tuto krizi časem překonáme a budeme mít s Ruskem nějakou úroveň vztahů. „Dnes jsou ty vztahy podle všeho na bodu mrazu, ne-li pod ním, ale to netrvá dlouho. Uvidíme, jak se ta situace bude vyvíjet. Já si myslím, že z naší strany není zájem na nějakém vyhrocování vztahů s Moskvou, ale naším zájmem je dát jasně najevo, co je přípustné a co ne. Neboli možná připomenout Rusku ty červené linie, o kterých mluvil včera prezident Putin. Připomenout nejenom jasnými prohlášeními, ale i jasnými činy. A těmi jasnými činy je právě vyhoštění ruských diplomatů, uvedení našich zastupitelských úřadů do parity a zároveň jednáním se spojenci o společném postupu ve vztahu k Rusku, abychom dali jasně najevo, že aktivity tohoto druhu nemají ve vzájemných vztazích mezi civilizovanými zeměmi žádné místo,“ řekl. 

„Vyhoštění diplomatů, nebo zpravodajců pod diplomatickým krytím, abychom byli přesní, bylo tou prvotní ráznou reakcí. To nemůže být konec. Myslím si, že bychom se měli důkladně podívat na celý ruský vliv v České republice. Ti zpravodajci, kteří působili na ruské ambasádě, jsou pouze malá část zpravodajských aktivit Ruské federace v České republice a zdaleka ne všechny ty aktivity jsou v mezích toho, co je akceptovatelné mezi státy. Takže když se zaměříme na omezení těchto vlivových skupin, tak určitě to bude v náš prospěch,“ rozmluvil se dále Pavel.

A jaké aktivity má na mysli? „To, co dělají nakonec všechny státy, že mají zpravodajské orgány nejenom pod tím oficiálním krytím, ale řada zpravodajských orgánů je i pod tím neoficiálním krytím. My tady máme v České republice tisíce firem, které vlastní ruští vlastníci. Mnoho z nich, co jsem se díval, je to 71 procent, nevykazuje žádný obrat. To jsou krásné krycí adresy a uspořádání pro zpravodajskou činnost, nebo jsou zpravodajští pracovníci krytí pod různými obchodními komorami, případně dalšími, které navenek vypadají naprosto neškodně. Je to běžná praxe, a to jediné, co si musíme hlídat, je, aby aktivity těchto zpravodajců nepřekročily určitý rámec, který by byl tak nějak běžně akceptovatelný, pokud ano, tak je potřeba ho redukovat,“ dodal.

Své pak Pavel také řekl ke krokům prezidenta Miloše Zemana v současné době. „Asi málokdo v této zemi čeká s takovým velkým očekáváním na vystoupení prezidenta, protože za posledních několik dní jsme slyšeli několik jeho stanovisek, ale pouze interpretovaných. Ať už jeho mluvčím, nebo premiérem, vicepremiérem, případně teď ministrem zahraničí. Já bych opravdu rád slyšel, jak prezident smýšlí o celé situaci, co k tomu řekne, jak dál, jak ve vztahu s Ruskem. Protože je to představitel našeho státu a měl by k tomu vydat nějaké zásadní stanovisko,“ podotkl Pavel.