Psal se rok 2010, kdy Ústavní soud řešil stížnost na novelu zákona o soudech a soudcích. Vadila přechodná ustanovení, v nichž bylo napsáno, jak dlouho měli tehdejší předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu ještě setrvat ve funkci. Zatímco u předsedy správního soudu Josefa Baxy se mělo jednat o deset let, u předsedkyně Ivy Brožové jmenované jen o rok dříve to bylo jen pět. Pro obě funkce přitom zákon obecně nastavil funkční období na deset let. Soud dal tehdy senátorům za pravdu, píše server.

Ústavní právník Jan Wintr odhaduje, že je možné, že tímto nálezem bude někdo argumentovat. „Nakonec se to bude lámat na tom, jestli nezávislost státních zástupců je podobná jako u soudců, tedy že požadavky by měly být srovnatelné. Nebo jestli státní zástupci nejsou tak nezávislí, a tyto závěry nejde použít,“ uvedl pro iRozhlas.cz. Mezi aktuálně řešenou novelou o státních zástupcích a deset let starým zákonem o soudcích spatřuje podobnost.

V samotném nálezu soudu navíc stojí: „Zde se Ústavní soud ztotožňuje s argumentací navrhovatele, který poukazuje na okolnosti případu a zneužití formy zákona v konkrétní věci. Proto bylo toto ustanovení zrušeno jako neústavní, neboť jako projev svévole zákonodárce představuje zásah do principů právního státu.“

Podle Wintrových slov mezi oběma zákony existuje paralela. „Je to velmi podobná situace a teď jde o to, jaká přesně bude konstelace. V roce 2010 šlo o nerovnost mezi předsedou Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a tady jde o to, zda někteří vedoucí státní zástupci nejsou nepřiměřeně kráceni, nebo jestli se v konkrétní úpravě nedá vidět nějaká snaha se jich zbavit. To asi by Ústavní soud zvažoval,“ vysvětlil.

Svůj názor nabídl ústavní právník Jan Kudrna. „Mám za to, že dřívější nález Ústavního soudu týkající se zavádění funkčních období soudních funkcionářů má svou relevanci. Nicméně jeho význam může být korigován jinými skutečnostmi. Přeci jen existuje významný rozdíl mezi soudy, jejich soustavou a postavením soudců na straně jedné, a státním zastupitelstvím a státními zástupci na straně druhé,“ uvedl s tím, že o omezení mandátů se dlouhodobě hovoří. „Zřejmě existují ústavně významné zájmy, pro které je návrh předkládán,“ myslí si.

Právě srovnání se soudci v rámci kritiky vládní novely zmínil sám nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, o jehož období se jedná. „Opět je zde paralela s předsedy nejvyšších soudů, kteří od účinnosti nového zákona o soudech a soudcích dostali nový desetiletý mandát. Nejvyšší státní zastupitelství trvá na tom, aby tento systém byl zachován i pro soustavu státního zastupitelství,“ uvedl.

Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství dodal, že úřad ve svých návrzích k novele zákona o státním zastupitelství rozhodnutí Ústavního soudu zohledňuje. Nález Ústavního soudu zmínila v připomínkách i Unie státních zástupců. „Proti zjevně účelově nastaveným odlišným přechodným obdobím jednotlivých kategorií vedoucích státních zástupců pak lze argumentovat, že jde o úpravu zjevně diskriminační a za hranicí ústavnosti. V tomto směru lze přiměřeně odkázat i na závěry nálezu Ústavního soudu,“ uvedla unie v připomínkách. Na protiústavnost upozorňuje i nezisková organizace Rekonstrukce státu