Do průzkumu o tom, jak se v Česku žije sexuálním menšinám, se od září do listopadu loňského roku zapojilo 1981 leseb, gayů, bisexuálů a transgender lidí ve věku od 13 let. Podle výzkumu si nejhůře stojí transsexuálové, jelikož se o této oblastí hovoří pouze posledních přibližně deset let. Vyplynulo z něj také, že za nejzásadnější považují gayové a lesby možnost uzavírat manželství a vychovávat společně děti. Vyslovilo se pro ni 98 procent respondentů.

Obudsmanka sdělila, že řešení této situace už je na stole. „Ukázalo se, že pouhé registrované partnerství je pro ně i pro veřejnost kvůli právním a symbolickým rozdílům pouze podřadným svazkem. Nyní máme jedinečnou příležitost to narovnat, protože novela zákona už leží ve Sněmovně a ta by ji měla už při svém dalším jednání pustit do druhého čtení,“ uvedla Šabatová při zveřejnění výsledků průzkumu v pátek v Brně na počest Mezinárodního dne proti homofobii.

Tím by se Česko zařadilo mezi zhruba třicet zemí světa, včetně například katolického Irska, které sňatky lidí stejného pohlaví umožňují.

Dále výzkum ukázal, že takzvaní LGBT+ lidé čelí diskriminaci nejčastěji ve škole a v zaměstnání, ale třeba i na úřadech. V posledních pěti letech se s ní prý setkala více než třetina dotázaných, více než polovina snášela nadávky a zesměšňování a každý desátý má zkušenosti s fyzickým či sexuálním útokem.

Vyhrožování však na policii oznámilo pouze třináct procent obětí. Ombudsmanka je přesvědčena, že důvodem je také to, že na policii se tito lidé často setkávají s bagatelizováním incidentu nebo dokonce se zesměšňováním. „Dalším důvodem byla i nedůvěra v to, že by policie daný problém vyřešila,“ uvedla Šabatová.

Mezi příslušníky menšin, které obeslala dotazníkem, našla Šabatová například toto svědectví mladého gaye, který se v metru loučil polibkem se svým partnerem: „Ve dveřích ho slově napadl muž, který se obrátil na mě a hodil po mně odpadek se slovy ‚zasr... buzerante‘. Vystrčil jsem ho ze soupravy na nástupiště, kde jsme měli fyzičkou potyčku.“

Na základě těchto zjištění hodla Šabatová vládě a Poslanecké sněmovně doporučit úpravy v trestním zákoníku. „Například přiznat LGBT+ lidem stejnou ochranu jako mají rasové, etnické, národnostní či náboženské skupiny,“ upřesnila.

Kromě toho chce rovněž oslovit celou řadu institucí. „Ministerstvo školství může do školních osnov zařadit výuku o těchto skupinách. Nebo policejního prezidenta Jana Švejdara kvůli osvětě v řadách policistů a změnám v předpisech ohledně chování k této komunitě,“ vyjmenovala ombudsmanka, která se také plánuje obrátit i na ministryní spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), Českou školní inspekci či na Státní úřad inspekce práce. „Všem dáme k dispozici výsledky průzkumu i s doporučeními, jak situaci zlepšit,“ uzavřela Šabatová.

Původní zdroj ZDE