„Putin během pár dní Ukrajinu vojensky zmrzačí. Pak v Kyjevě instaluje loutkovou vládu, která z Ukrajiny udělá de facto gubernii Ruska – ovšem navenek to pořád bude samostatný stát,“ poznamenává Jaroš.

„Západ samozřejmě nijak vojensky nezasáhne – není to reálné ani technicky, ani k tomu není politická vůle. NATO nebude bránit nečlenský stát a veřejnost v západních zemích nebude chtít rozjet třetí světovou válku kvůli zemi, jejíž jméno neuměli před 2 týdny ani pořádně vyslovit,“ dodává Jaroš.

„Sankce budou, samozřejmě. Sankce jsou ovšem spíš pro náš vlastní pocit, že něco děláme. Udělá nám to u srdíčka líp, když Rusko třeba odřízneme od platebního systému SWIFT nebo když už se oligarchové nebudou moct přijet podívat na zápas svého anglického manšaftu. Ovšem v praxi je hrozně těžké skřípnout miliardáře – to umí jen Čína a ty nejbrutálnější režimy. Ne my na Západě. Už jste někdy viděli, že by sankce nějakému režimu zlomily vaz a že by nějaký diktátor padl vyloženě kvůli nim? Moc se to neděje. Přesto je ale potřeba je zavést, protože nedělat nic nejde už vůbec,“ podotýká, co se stane.

„A co my Češi? My pamatujeme rok 1938, kdy nás všichni nechali na holičkách, protože kdo by kvůli nějaké zemičce na východě riskoval pohodlí a mír, že. My pamatujeme rok 1968, kdy se nám bratři taky sami pozvali do baráku, aby nám napravili záda – aniž my bychom vůbec věděli, že nás ta záda bolí. Jestli Ukrajině nepomůžeme my, tak už nevím kdo. Jestli Ukrajině nepomůžeme, tak jsme úplně stejní jako ty mocnosti z roku 1938, na které nás celý svůj život slyším nadávat. My Češi musíme pomoci Ukrajině zcela automaticky, bez přemýšlení, jako samozřejmost,“ dodává dále Jaroš.