Plánované příjmy rozpočtu se mají meziročně zvýšit o téměř 151 miliard na 1465,3 miliardy korun. Plánované výdaje se mají zvýšit zhruba o 141 miliard na 1505,3 miliardy korun.

Vláda mezi hlavními výdajovými prioritami uvádí zvýšení starobních důchodů zhruba o 900 korun měsíčně nebo posílení peněz na platy o 23,3 miliardy korun. Například na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství chce vláda přidat až 15 procent. O dvě miliardy na 8,4 miliardy se mají zvýšit výdaje na sport, o stejnou částku si mají přilepšit vysoké školy.

Platba do veřejného zdravotního pojištění se má zvýšit o 3,5 miliardy na 73,3 miliardy korun. Ministerstvo obrany dostane přidáno téměř osm miliard korun.

Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a s průměrnou mírou inflace 2,3 procenta. Nezaměstnanost by měla stejně jako letos zůstat na 2,3 procenta. Vláda však poznamenává, že makroekonomický rámec pro sestavení rozpočtu zatěžují rizika, která vnímá jako vychýlení dolů.

Pro silně exportně orientovanou českou ekonomiku je podle vlády hlavním negativním rizikem sklon k nárůstu protekcionismu. Tyto tendence se projevují hlavně zhoršováním vzájemných obchodních vztahů a důvěry mezi USA na straně jedné a zejména Čínou a EU na straně druhé, uvádí materiál. Vyšší nejistota může vést k odložení některých investičních rozhodnutí a opomenout nelze ani dopad vyšších cel na ceny dováženého zboží a kupní sílu spotřebitelů.

Prostřednictvím zahraničního obchodu může mít dopad na českou ekonomiku také nastavení budoucích vztahů mezi EU a Británií ohledně volného pohybu zboží a služeb. Nepřímo by mohla na českou ekonomiku dopadnout eskalace problémů italských bank. Problémy by mohly vzniknout také pokud budou nadále dynamicky růst ceny nemovitostí. Rizikem je podle vlády také udržitelnost předpokládaného růstu mezd pro některé podniky, zejména ty menší, a to s ohledem na jejich konkurenceschopnost.

Na daňových příjmech chce vláda vybrat téměř 769 miliard korun, což je zhruba o 40 miliard korun víc, než očekává pro letošní rok. Daně z příjmů firem by měly vynést 124,4 miliardy korun, daně z příjmů zaměstnanců placené jejich zaměstnavateli by měly vynést do rozpočtu 146,2 miliardy korun.

U daně z přidané hodnoty počítá návrh s příjmem rozpočtu téměř 298 miliard korun. Na vyšším výběru této daně se má podle vlády projevit nejen ekonomický růst, ale i dopady dříve zavedeného kontrolního hlášení i rozšíření elektronické evidence tržeb. Zákon, který zavádí 3. a 4. vlnu EET, však ve Sněmovně zatím neprošel ani prvním čtením.

Takzvané mandatorní výdaje, tedy povinné výdaje rozpočtu, mají vzrůst na 825,3 miliardy korun, jejich podíl na celkových výdajích má ale klesnout meziročně o 2,5 procentního bodu na 54,8 procenta. Celkové výdaje ze státního rozpočtu na investice mají vzrůst téměř o 32 miliard na 122 miliard korun. Běžné výdaje rozpočtu mají meziročně vzrůst o 109 miliard proti letošnímu schválenému rozpočtu.

Na důchody má jít 472,5 miliardy korun, což je proti letošní očekávané skutečnosti o zhruba 38 miliard víc. Výdaje na důchody tak budou představovat asi 78 procent celkových výdajů na sociální dávky. Výdaje na podpory v nezaměstnanosti mají proti letošní očekávané částce klesnout o 200 milionů na 7,3 miliardy korun. „Tato částka je dostatečná vzhledem k výraznému poklesu míry nezaměstnanosti, který souvisí s ekonomickým růstem,“ uvádí vláda.

Vybrané údaje návrhu státního rozpočtu na příští rok: