Schwarzenberg připomněl, že Rakousko bylo obsazeno vojenskou silou, někteří jeho tehdejší obyvatelé ale byli nadšenými nacisty a v poměru k počtu obyvatel bylo v zemi velké množství válečných zločinců. "Měli bychom rozlišovat mezi Rakušany, kteří se provinili, a státem, který byl obětí. Popírání toho je výsledkem přehnané politické korektnosti," zdůraznil český politik, který během své poválečné emigrace žil i v Rakousku.

Za doktrínu o oběti se schovávali váleční zločinci z Rakouska

"Nyní by se zdálo absolutně politicky korektní tuto teorii o rakouské oběti popírat, ale tak jednoduché to není," dodal Schwarzenberg.

Podle historika Olivera Rathkolba je problémem, že se "za doktrínu o oběti schovali pachatelé, arizátoři a váleční zločinci". Na jejím vytvoření se podle něj podíleli i diplomaté jako Johannes Schwarzenberg, bojovník proti nacismu, který se po válce zaměřil na posilování rakouské identity. Z vlastní zkušenosti oběti hitlerovského režimu pak lidé jako on nárokovali status oběti pro celé Rakousko, poznamenal během diskuze v úterý večer Rathkolb.

Anšlus Rakouska potvrdilo tehdy i lidové hlasování

Jeho kolega Rudolf Agstner při této příležitosti vyzval vídeňské ministerstvo zahraničí, aby zveřejnilo všechny dokumenty z doby nacismu. Potom, co všechna akta týkající se rakouských diplomatů z tohoto období publikovalo Německo, nemá podle něj smysl cokoli schovávat.

Rakousko bylo obsazeno hitlerovským Německem před 75 lety, 12. března 1938, a stalo se až do konce druhé světové války součástí nacistické říše jako takzvaná Východní marka (Ostmark). Takzvaný anšluš si Hitler dal později potvrdit lidovým hlasováním, v němž jej podpořilo 99 procent účastníků.