Daniel Beneš věří, že Česká republika potřebuje nové bloky jaderných elektráren. Nediví se však politiků, že tolik zvyšují, jak celý problém vyřešit. Sám by se tady držel hesla dvakrát měř a jednou řež, protože výstavba nových bloků jaderných elektráren je nákladná a často se protahuje.

Jednou z důležitých otázek je také to, kdo bude stavět? Jihokorejci, Francouzi, Američané nebo Rusové? Kdyby to byl ruský Rosatom, podle Beneše by se tím ještě nezvyšovala závislost České republiky na Rusku.

„Ale jaderná elektrárna, pokud by ji stavěli Rusové, přeci neznamená zvýšené bezpečnostní riziko. Dnes máme v obou elektrárnách jaderné bloky, které jsou původně ruské výroby. A ty – na rozdíl od plynových – nezvyšují závislost na Rusku. Pokud to někdo říká, je to účelová manipulace. Na druhou stranu je jasné, že se tu hraje velká geopolitická hra," prohlásil generální ředitel ČEZ v rozhovoru pro páteční MF Dnes.

Nedovede si ale představit, že bychom vybírali dodavatele jaderných bloků bez soutěže, jak to udělali např. v Maďarsku. Jedním dechem však dodal, že i maďarský přístup k věci má svá pozitiva. Především fakt, že premiér Viktor Orbán pojal výstavbu jako státní zájem a stát se v e výstavbě plně angažuje, což vede k tomu, že koneční spotřebitelé mají levnější elektřinu, než by měli bez angažmá státu.

Následně Beneš vyslovil ještě jedno vyrovnání. Politici a s nim i další občané by se neměli upínat k tomu, že se podaří prodloužit životnost Dukovan o 30 let. Beneš nepochybuje o tom, že budeme vystaven mezinárodnímu tlaku, aby Dukovany ukončily svou činnost v roce 2025.

„Bude třeba vyjednávat s Unií, s okolními zeměmi. Současná koncepce počítá s prodloužením Dukovan o dvacet let do roku 2035 až 2037. To je střední cesta, ale ani to není úplně jisté. Budou tlaky skončit už v roce 2025.Jdou od sousedních zemí, ale také od unijních institucí, které zpřísňují legislativu. Nově musíme nechat notifikovat jakoukoliv investiční akci nad 40 milionů eur v jaderných blocích. A takových investic budou v souvislosti s prodloužením životnosti desítky," varoval Beneš.

Výstavba jednoho nového bloku jaderné elektrárny prý vyjde asi na 150 miliard. Je to ale jen velmi hrubý odhad.  Rozhodně to není málo, ale podle Beneše nový blok či bloky potřebujeme. Představa, že bychom si vystačili jen z energie z obnovitelných zdrojů není podle něj reálná. Přišli bychom za dvacet let asi o třetinu produkce elektřiny.

„Nové požadavky Bruselu znamenají, že podíl obnovitelných zdrojů, kterého jsme měli dosahovat podle naší koncepce v roce 2040, budeme muset dosáhnout už o deset let dříve. Ale zelené zdroje nenahradí nový jaderný blok. Pokud dáme dohromady udržitelný rozvoj, energetickou bezpečnost, pokud nechceme být závislí na ruském plynu, pak si nedokážu představit, že bychom řekli: rozvoj jaderné energetiky není potřeba. Když nepostavíme dodatečné obnovitelné zdroje, nepostavíme nové jádro, neposuneme Dukovany, bude nám chybět zhruba třetina elektřiny," varoval doslova Beneš.