Vláda schválila díky převaze ministrů za hnutí ANO návrh státního rozpočtu na příští rok. Sociální demokraté ho nepodpořili, jelikož prosazovali vyšší růst platů státních zaměstnanců. Nepokryje to podle nich ani inflaci.

Zamrazilová to ale nevidí jako velký problém: „Z důvodu, že zde byla zrušena superhrubá mzda, je realita taková, že člověk s průměrným příjmem minimálně 3000 čistého získá, jak říká paní ministryně, do vlastní peněženky. Tudíž si myslím, že v této situaci je velmi nerozumné platy státních zaměstnanců zase dále zvyšovat,“ míní šéfka Národní rozpočtové rady.

Zmínila, že navyšování platů státních zaměstnanců může znamenat problémy pro soukromníky. „Státní sektor vysává pak z trhu práce ty zaměstnance, kteří jsou lépe placeni než zaměstnanci ve sféře soukromé,“ pokračovala Zamrazilová.

Jako další argument zmínila, že ekonomika v příštím roce bude na svém průměrném výkonu. A v současné situaci inflace už by veřejné výdaje rozhodně neměly do ekonomky nalévat další peníze. „Protože jinak klasicky hrozí mzdově inflační spirála, jíž jsme bohužel patrně už svědky,“ doplnila.

O kolik zvýšit platy? A není to už jedno? ANO chce částku 1400 korun. ČSSD 3000 korun, podle ní 1400 korun inflaci ani nepokryje. Zamrazilová upozorňuje hlavně na zvyšování mandatorních výdajů: „Ty mandatorní výdaje v tomto roce jsou pouze stěží pokryty příjmy, které státní rozpočet vybere. Žádná miliarda navíc není jedno,“ dodává.

Volby v říjnu v souvislosti se schvalováním státního rozpočtu podle Zamrazilové znamenají de facto problém: „Dřív byly volby vždy v červnu, dnes zbývá méně času na to dát rozpočet nejen do Sněmovny v zákonném termínu do konce září, ale i ho nechat projít třemi čteními, plus získat názor pana prezidenta,“ pokračuje Zamrazilová.

Jakou strategii vláda má, když se na jednu stranu dohaduje o platy státních zaměstnanců, a na stranu druhou přidává důchodcům? „Já jsem zastánce valorizačního schématu. Inflace důchodcovským domácností, měřená Českým statistickým úřadem, plus růst reálné mzdy není ničím škrtícím nebo omezujícím,“ míní Zamrazilová.

Od důchodců k tomu dostává dva typy zpětné vazby formou e-mailů: „Věc číslo jedna je cílená pomoc. Na jedné straně lidé píší o své zoufalé situaci, čemuž naprosto rozumím. Tomu by se ale jistě dalo předejít konkrétní – nikoliv plošné sociální – politikou adresně zaměřenou na nízkopříjmové důchodce a jejích konkrétní problémy.“

„Na straně druhé mi píší senioři, že mají podprůměrný důchod, ale v zájmu jejich dětí a vnoučat mě prosí, abych zarazila utrácení vlády, a ptají se, jakým způsobem tomu mohou sami pomoci,“ popsala Zamrazilová.

„Samozřejmě tady jsou 3 miliony lidí, kteří pobírají určitou formu důchodu, to je velmi silné voličské jádro. V současné době jsme v takové situaci, že zaměstnavatelé říkají, že čelí velkému tlaku ze mzdových nákladů a ty už by museli dále propisovat do inflace, nebo že budou muset skončit.

Zaměstnavatelé, soukromý sektor a především průmyslové exportní firmy táhnou pocovidový restart ekonomiky. Ty nám pomohly udržet ekonomiku v chodu. Vláda jim pomohla, ale ta pomoc je dočasná. Teď se vláda musí zase stahovat s pomoci tomu soukromému sektoru. Popřála bych opravdu velkému sluchu těm zaměstnavatelům, kteří vědí, o čem mluví,“ dodala Zamrazilová.