Na otázku, zda krok Maďarska způsobí dominový efekt, nedokázala Faltová odpovědět. „Těžko říct, zda třeba Itálie nepřistoupí k tomu, že bude pro uprchlíky vydávat jen krátkodobá víza,“ uvedla.

Maďarsko podle slov Faltové nedodržuje dublinskou dohodu, neboť ta nehovoří o tom, že by stát mohl nepřijímat. „Samozřejmě se může stát, že stát z technických důvodů pozastaví přijímání, ale to by bylo otázkou řádu dnů. Já se ovšem domnívám, že Maďarsko nedělá vše, co by dělat mohlo,“ řekla s tím, že země cíleně nenavyšovala kapacity pro příjem uprchlíků. Maďarská vláda je podle Faltové velmi protiimigrační. 

Do Maďarska míří především uprchlíci ze Sýrie, kteří přicházejí zejména přes Makedonii a Srbsko z Řecka a Turecka. I proto chtějí Maďaři postavit na hranicích se Srbskem čtyřmetrový plot. „Přes Maďarsko však také přešla vlna kosovských uprchlíků, což je poměrně specifická skupina, která směřuje do Německa,“ uvedla.

Rozhodnutí Maďarska vnímá Faltová jako navýšení tlaku vůči Evropské unii, která doposud nepřijala ve věci uprchlíků žádné usnesení. Situaci vnímá obdobnou jako v Rakousku. „Státy se snaží uplatnit své partikulární zájmy a využívají toho, že Evropa se neumí dohodnout a nechce se dohodnout. Ale Maďarsko je jedna z těch zemí, které tu dohodu blokují,“ řekla. 

Faltová se zároveň vyjádřila k cestě České republiky, která chce přijmout stovky syrských uprchlíků dle vlastního výběru, je však, stejně jako například Polsko, proti kvótám. „Myslím si, že je to správná cesta. Je to důležité pro to, abychom zjistili, jaké máme kapacity. Udělejme ten lidský, humánní krok. Pomozme lidem v nouzi,“ dodala s tím, tímto způsobem probíhají přesídlovací programy. „Jistým způsobem je to diskriminační, nicméně Česká republika si stanoví nějaká kritéria, mezi něž může patřit i třeba zranitelnost osob, můžou to být nezletilí bez doprovodu, můžou to být rodiny s větším počtem dětí, samy ženy apod., kdy kritérium může být to, kdo potřebuje tu největší ochranu,“ řekla.

Krok české vlády vnímá Faltová jako první krok, ukázku solidarity. Zda bude počet přijatých uprchlíků dostatečný, je otázkou. Podle ní je to vstřícný krok udržet Evropskou unii tak, jak to známe. „K tomu, zda to bude do budoucna stačit, musí nastat celá řada opatření a evropské státy musí dostatečně jednat, co s nastalou migrační situací dělat,“ podotkla.

Vyjádřila se také k nastávajícímu evropskému summitu, který má otázku migrace řešit. Faltová se domnívá, že tento postoj českého premiéra oproti postoji předtím je vstřícným gestem. „Co bude závěrem evropského summitu, těžko říct. Já se domnívám, že to bude nějaký poměrně realistický plán toho, jakým způsobem uprchlíky přerozdělovat v rámci EU, který by mohl např. státy jako je Itálie trochu uklidnit a mohli bychom se na celou situaci dívat více realisticky,“ uzavřela s tím, že by vnímala jako škodu, kdyby EU ztroskotala na této situaci, které čelí.