Jen blázen by si podle šéfredaktora Lidových novin přál nejlevnějšího právníka, když se soudí o velké peníze. Proč by se tedy jako blázen měl chovat právě stát, ptá se Léko ve svém komentáři.

Ačkoli se totiž na první pohled zdá, že je v pořádku, že ceny právních služeb jdou v době krize dolů, opak je pravdou. „Některé advokátní kanceláře však podle různých indicií nabízejí státu služby za 800 až 1500 korun na hodinu! To jsou i v jednoduchých občanskoprávních sporech pro fyzické osoby ceny snů. A právě takto nízké sazby skrývají korupční potenciál a nebezpečí pro stát," píše Léko.

Podle šéfredaktora je jasné, že za zmíněné ceny nelze zajistit kvalitní právní služby. Navíc se v některých případech mohou právníci na straně státu snažit své nízké ceny kompenzovat jinak. Přesněji řečeno s nimi prý mohou obchodovat.

Dvě varianty, jak právní kanceláře poškozují stát

Existují dvě cesty, jak uvádí komentář. Primitivnější variantou je, že se účtují nízké sazby, ale počet vyúčtovaných hodin neodpovídá skutečně odvedené práci. Mnohem nebezpečnější problém představuje podle Léka druhá varianta. „Právní firma po dohodě s protistranou nabídne státu v tendru extrémně nízkou cenu, aby zakázku bezpečně získala. Pak v době trvání soudního či arbitrážního sporu s protistranou tajně spolupracuje," popisuje praxi advokátních kanceláří.

Jednoduše tedy taková kancelář pracuje proti svému klientovi, který nakonec spor prohraje. Rozdíl mezi nízkou sazbou účtovanou státu si pak právní firma nechá zaplatit od protistrany. „Je bez diskuse, že cena právních služeb musí být adekvátní a odůvodněná. Připustit ale stav, kdy cenovou hladinu zneužívají advokátní kanceláře, které svoje služby v tendrech nabízejí levně jen proto, aby mohly stát coby svého klienta nelegálně vysávat a poškozovat, není možné," uzavírá Léko.