Novinář upozornil na rizika, která představují sociální sítě, především Facebook, kde především „bublají emoce“. Dobře to bylo vidět třeba na aktivitách zakladatele Přátel Ruska v ČR Jiřího Vyvadila. Na Facebooku mohutně brojil proti americkému konvoji projíždějícímu Českem, ale v reálném světě měla akce jen minimální dopad, takřka nulový. To jasně ukazuje, že mezi sociální sítí a každodenní realitou je velký rozdíl.

Na sociálních sítích se dobře šíří lži

Na sociálních sítích se ale dobře šíří i všemožné lži, čehož umně využívá např. ruská propaganda. „Oni mají jednu obrovskou výhodu. Mohou lhát, protože, jak jsem říkal, nejde jim o to, přesvědčovat o tom, že Rusko je dokonalé, hlavně šíří chaos a strach. A když se bojíte, vypínáte mozek, přestáváte racionálně uvažovat. Nepotřebují si získávat důvěru, jejich vítězstvím je nedůvěra. Mají také rozpočty, o kterých se nikomu ani nesní, a je jim vlastně jedno, jestli jim někdo bude věřit nebo ne. Ten systém je poměrně jednoduchý: Napíší vymyšlený text, pak lidé s vymyšlenou identitou začnou ten text lajkovat a šířit do různých skupin. Když lidé vidí, kolik lajků to má, myslí si, že je to realita. A už jim nikdo nevyvrátí, že je to lež. Právě z toho důvodu vznikly všechny Sputniky, Aeronety a podobně. Třeba Aeronet působí jako Rudé právo za bolševika, pravda bývá opakem toho, co píšou,“ míní Tabery.

Šíření lží se osvědčilo i radikálům v uprchlické krizi. Přeposílají výmysly o tom, co všechno běženci napáchali, co je jejich údajným cílem a tak podobně. S extremisty typu zakladatele iniciativy Islám v ČR nechceme Martina Konvičky nebo sociologa Petra Hampla (Svobodní) nemá smysl mluvit. Vyjadřují se natolik extremisticky, že by to měla řešit policie. Tak to alespoň vidí Tabery. S normálními lidmi ale rozhodně má smysl mluvit, probírat obavy a vysvětlovat, co se opravdu děje a co jsou jen lži.  

„Zatím ale o praktických otázkách nedebatujeme, vše je v rovině emocí. Příkladem takové emoce je text Benjamina Kurase, který napsal o Halíkovi, že je zdegenerovaný a pomatenec, což je na úrovni kanálu,“ soudí novinář.

Prezident Zeman nám podle Taberyho škodí

Mírněji, leč ve stejném slovním proudu plave i prezident Miloš Zeman. Lidé by si měli uvědomit, že každý z nás utváří svůj stát, společnost, ve které žije. A záleží jen na nás, jak bude vypadat. V současné době se vede spor o další podobu české demokracie. Na jedné straně stojí prezident Zeman, ale prozatím proti sobě nemá například fungující strukturu médií, neziskových organizací a aktivních občanů, kteří by poukazovali na to, že nás prezident poškozuje.

Vidíme, že Miloš Zeman mnoha kroky zásadně ubližuje zdejší společnosti, což lze dokázat. Média nemají bojovat, mají přesně pojmenovat, co se děje, a doložit to. Média mají být schopná bez emocí pojmenovat realitu.