Hlasovalo pro ni 37 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. Hlasování se zdrželo 25 členů horní komory. Novela v ní nevzbudila větší debatu.

Norma stranám vrátí výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900.000 korun ročně místo nynějších 855.000 korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237.500 na 250.000 korun.

Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad se sídlem v Brně. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv.

Strany budou muset mít podle předlohy transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat. Úvěry si budou moci brát jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank.

Omezení půjček, jak je Sněmovna schválila na návrh opoziční TOP 09, zpochybnil senátor Jiří Šesták (STAN). Zejména malé strany, které nemají čím ručit, podle něho těžko na bankovní úvěr dosáhnou. "Dostáváme se do nebezpečí nerovné politické soutěže," uvedl. Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) ale podotkl, že půjčky od jiných než registrovaných subjektů můžou ohrozit nezávislost politických stran.

Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýše dvakrát po sobě.

Úřad by měl mít vedle předsedy a čtyř členů deset zaměstnanců. Jeho zřízení a činnost v prvním roce by měla stát 19,3 milionu korun, v dalších letech by to bylo asi 14,3 milionu korun. Předseda úřadu má mít plat předsedy sněmovního výboru, členové plat místopředsedů výboru.

Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by úřad mohl pokutovat až 200.000 Kč. Až dvoumilionovou sankci by mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.

Strany by mohly podle předlohy zakládat své politické instituty jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti. Instituty by ale nesměly působit jako školy a nesměly by financovat strany. Na podporu institutu by strany měly nárok na příspěvek ze státního rozpočtu ve výši desetiny příspěvku, kterou dostávají na činnost.