Zveřejnění už loni přislíbil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), podle něhož by se veřejné instituce měly vůči občanům chovat maximálně transparentně. "Jsem přesvědčen, že v Senátu postupujeme v souladu se zákony a obvyklou praxí v okolních zemích. Návrh jsem projednal se senátorskými kluby, a ty proti němu nevznesly námitky," uvedl Štěch.

Nejvyšší sumu za pronájem a vybavení kanceláře v senátním obvodu ve výši 386.400 korun za rok vyčerpali zdravotně postižení senátoři - vozíčkářka Daniela Filipiová a nevidomý Milan Pešák (oba ODS). Nejvíce ušetřil místopředseda klubu TOP 09 a STAN Jaromír Štětina, který má kancelář v sídle horní komory. Senát tak za její pronájem nemusel platit ani korunu. Spořivý byl i Zdeněk Besta (ČSSD); pronájem jeho kanceláře stál 88.000 místo maximálně možných 290.400 korun.

Senátní ubytovnu využil málokdo, nechali si raději proplatit byty

Osmatřicet mimopražských senátorů si loni nechalo vyplatit maximální částku 204.000 korun za užívání bytu v době zasedání horní komory. Pouze devět členů Senátu včetně jeho místopředsedy Přemysla Sobotky (ODS) využilo nabídku senátní ubytovny.

Senátoři také většinou využili beze zbytku roční limit 155.196 korun na odborné a administrativní práce. Největší výjimkou byl Pavel Lebeda (ČSSD), který si nechal proplatit jen 36.000 korun. Méně než sto tisíc korun utratili také jeho kolegové Miroslav Nenutil, Jiří Bis a Štěch. Za asistenty nejméně utratil Miloš Malý (ČSSD), a to 273.000 korun. Ostatní senátoři se blížili limitu 430.500 korun za rok.

Rozdílné požadavky měli senátoři na proplacení telefonických a internetových služeb. Jen šest z nich dosáhlo maximální částky 84.000 korun za rok. Naopak tři - Filipiová, olomoucký hejtman Martin Tesařík a Dagmar Zvěřinová (oba ČSSD) - nepožadovali ani korunu.