Jaký je vývoj ve věci novel zákona o ČT, které chcete navrhnout?

Před čtrnácti dny jsem v senátu návrh novely o koncesionářských poplatcích stáhl, protože jsem zjistil, že předseda ČSSD senátorům své strany zakázal tento postup podpořit. Viděl jsem, že by můj návrh neprošel, a tak jsem jej stáhl. Je to ale jen dočasné, k problematice České televize připravuji celosenátní slyšení a jeho tématem bude novela zákona o České televizi. V současné době jsem při vypracování konkrétního návrhu seskupil odborníky, kteří vše připravili včetně ekonomické analýzy hospodaření televize, včetně analýzy vyváženosti jejího vysílání a dalších věcí. Nyní připravuji návrh pro organizační výbor senátu a budu žádat, aby návrh mého slyšení zařadil do pořadu nejbližšího plenárního jednání. Předpokládám, že výbor návrh přijme a stanoví termín slyšení.

Domníváte se, že pak získáte pro své návrhy větší podporu?

Nevím, jaká pak bude podpora, ale očekávám, že senátoři, kteří někdy nehlasují podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale podle stranické příslušnosti, to pak budou mít velmi složité. Informace, které dostanou, budou naprosto jasné a budou zajímavé i pro média. Kromě toho v nejbližší době chystám druhý krok – předložím novelu zákona o České televizi, kde navrhuji, aby se snížil čas, který zajišťuje pro vysílání ČT Praha, z osmdesáti procent na sedmdesát a aby byl přidělen regionálním studiím. Tento návrh pokládám za naprosto nekontroverzní a racionální.

Jaké jste zaznamenal reakce na své iniciativy kolem České televize?

Mám velké ohlasy, hlavně od televizních diváků, konkrétně je to kolem pěti set ohlasů, a to už je velký počet. Ukazuje se, že jsem trefil hřebíček na hlavičku a že mám pravdu. Veřejnoprávní televize na to reaguje naprosto neadekvátně, rada na svém jednání dokonce moje iniciativy dost nevybíravým způsobem dehonestovala. Na druhou stranu mě těší, že mé návrhy podpořil pan prezident. Musím se také ohradit proti nařčení, že jsem s ním byl předem dohodnut. Nepřímo mě podpořil i Andrej Babiš. Jestliže Česká televize není schopna sebereflexe, dělá obrovskou chybu.

S vysíláním veřejnoprávní televize souvisí i událost, která vyvolávala v posledních dnech silné emoce – průjezd konvoje NATO přes naše území. Informovala o něm ČT podle vás objektivně?

Já se přiznám, že se na Českou televizi moc pečlivě nedívám, zpravodajství ČT denně nesleduji, protože je špatné a nevyvážené, a tak je komplexně neumím zhodnotit. Z toho, co jsem četl na internetových serverech, mám dojem, že vysílání ČT připomínalo reportáže z prvomájových průvodů a konvoji se dával neúměrný prostor. Zvlášť potom, co se ukázalo, že odpůrci NATO protestovat proti průjezdu konvoje nejdou – zase zde platí zákon mlčící většiny, i když si to média vysvětlila jinak. A navíc – ne všichni, kdo mávali Američanům, jsou jejich příznivci, přišla i spousta zvědavců. Když se vrátím ke zpravodajství, musím říci, že bylo opět nevyvážené a připomínalo reportáže z předlistopadové minulosti.

Co si myslíte o průjezdu konvoje obecně?

Trvám na tom, že to nebyl dobrý nápad, hlavně proto, že se společnost dál polarizuje a rozděluje, a konvoj k tomu významně přispěl. Nastala situace, kdy si někteří politici dokonce dovolili nahlas mluvit o tom, že ten, kdo s konvojem nesouhlasí, je Putinův špion. Vrcholem je podle mne návrh Miroslavy Němcové, která interpelovala premiéra s tím, že chce, aby byl sestaven seznam médií, která píší jinak, než si ona představuje. Od toho je jen krůček k seznamu nepohodlných osob a jejich sankcionování. Je to nebezpečný precedens.

Pokud jde o samotný konvoj, nemyslím si, že to byla demonstrace síly vůči Rusku, je úsměvné si to myslet o průjezdu několika desítek vojenských vozů, v situaci, kdy proti sobě stojí dvě jaderné velmoci. Konvoj, to byl signál směrem k obyvatelstvu zemí, kudy projel. Když končila železná opona a rušila se Varšavská smlouva, zavázaly se západní země k tomu, že NATO zůstane ve svých hranicích a nebude se rozšiřovat na východ. To se nestalo a aliance se rozrostla o Českou republiku, Slovensko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko a pobaltské země, které navíc přímo hraničí se současnou Ruskou federací. Vidím v tom jasnou symboliku. Kromě toho – pokud jde o Pobaltí, nedovedu si představit, že by USA neprotestovaly, kdyby Rusko umístilo svá vojska třeba ve Střední Americe, vidím zde obrácenou paralelu s karibskou krizí v šedesátých letech.

Jaká by měla být role České republiky v NATO? Jak by mělo Česko postupovat?

Děláme to zatím docela dobře, Česká republika by si měla podržet dosavadní roli s účastí v zahraničních vojenských misích, zejména účast speciálních vojenských profesí, vojenské nemocnice, chemiků apod., ale nebyl bych pro to, abychom byli součástí bojových jednotek rychlého nasazení, to bych nedoporučoval. A zadruhé je třeba přehodnotit naši armádní politiku, je třeba, aby se česká armáda revitalizovala, odborníci říkají, že kdyby k něčemu došlo a my se měli bránit, za několik dní by nám došly náboje. Měla by být stanovena nová koncepce Armády České republiky a  celkově obranné politiky s ohledem na současnou mezinárodní situaci. Armáda by měla být posílena.

Rozhodně by ale na našem území neměla být cizí vojska. Jestliže jsme členy NATO, nevím, proč by zde měla být další vojenská základna, a už vůbec by to neměla být základna americká. Jsem silně proti, nemá to logiku.