V rámci novely horního zákona svým nařízením rozhodla vláda o úhradách z vydobytých nerostů. Předpokládá celkové navýšení za tyto úhrady na dvojnásobek. Podle dat z roku 2013 by mělo jít o navýšení ze zhruba 600 milionů korun až na přibližně 1020 milionů. Podle současného zákona získávají obce z vydobytých nerostů příjem 450 milionů. „K tomu mají obce 14 milionů úhrady z dobývacího prostoru. Jenže podle novely zůstává pro obce z vydobytých nerostů stávajících 450 milionů, byť se celkové příjmy z vydobytých nerostů navyšují o 420 milionů korun. Ve prospěch státu, který navyšuje své příjmy z nerostů ze 150 na 570 milionů korun,“ řekl PL Miloš Vystrčil.

Deset senátorů včetně Iva Valenty (SsČR) však chtělo pozměňovacími návrhy dosáhnout toho, aby zvýšením podílů příjmů obcí na 50 % tyto získávaly o 120 milionů korun více, tedy stejnou částku jako stát. „S ještě devadesáti miliony příjmů z dobývacího prostoru by si dokonce díky našim pozměnovacím návrhům mohly obce přilepšit až o 210 milionů korun. Zkrátka by nepřišel ani stát. Jeho celkové příjmy by se zvýšily o 300  milionů,“ doplnil Miloš Vystrčil.

Ani na pozměňovací návrh ohledně hydraulického štěpení hornin neboli frakování, které chtěla senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL/SZ) zcela zakázat, nedošlo. Senátorka vycházela z toho, že v několika částech České republiky panovaly z možného průzkumu břidličných plynů velké obavy. Šlo zejména o východní Čechy a severní Moravu. Faktem zůstává, že v tuto chvíli nemá žádná zahraniční společnost licenci na průzkum břidličných plynů ČR. Jedinou vyjímkou zůstávají s ohledem na průzkum ropných ložisek Moravské naftové doly.