Podle ní by alespoň část neziskového sektoru, která spolupracuje se státní správou v oblasti kultury, sociálních věcí nebo školství, měla mít finanční jistotu na několik let. Neziskové organizace zaměstnávají často i pracovníky s vysokoškolským vzděláním, jejich mzdy jsou ale velmi nízké. "Jsou to lidé s entuziasmem, kteří chtějí něco tvořit, ovšem dostanou se do svízelné životní situace, kdy si chtějí založit rodinu a nedostanou ani hypotéku," uvedla Horská. To způsobuje odliv vzdělaných lidí a organizace nemůže profesně růst.

Minulý rok v Pardubickém kraji existovalo asi 6000 neziskových organizací. Zhruba 60 procent tvořila občanská sdružení, dalších 34 procent jejich organizační jednotky. Zbývajících šest procent připadalo hlavně na církevní organizace a nadační fondy. Podle průzkumu Koalice nevládek Pardubicka z roku 2010 neziskové organizace v kraji zaměstnávaly odhadem sedm procent ekonomicky aktivních obyvatel. Jejich mzdy ale byly nízké a subjekty často zápasily s nedostatkem peněz.

„Například v Rakousku si stát spočítal, že neziskovky to dělají levněji a účelněji a stát je poměrně tvrdě kontroluje," uvedla Horská.

Podle ní se také nedaří prosadit legislativní úpravy v oblasti neziskových organizací. V Senátu vloni v září neprošla novela zákona o veřejné prospěšnosti a kvůli rozpuštění sněmovny se už nebude projednávat. Ministerstvo pro místní rozvoj také připravuje nový zákon o sociálním bydlení, který ale platforma o sociálním bydlení rozporuje, neboť je zaměřen na technické parametry bydlení, nikoliv na sociální služby s ním spojené. Podle Horské je zákon nutný, aby přiměl města se zajímat a starat o své sociálně znevýhodněné obyvatele.