„S nástupem agresivního putinismu se stáváme bárkou v rozbouřeném moři. Ne tím, že je ‚gosudár‘ pilný, ale tím, že je v naší společnosti spousta užitečných idiotů, co zpochybňují západní hodnoty,“ řekl na úvod bývalý náměstek ministra zahraničí a exvelvyslanec v USA i Rusku Petr Kolář. Stalo se při diskuzi „Jak ubránit českou demokracii, aneb občanskou společností k odpovědnosti“, kterou pořádala v zajímavých prostorách Impact HUB v Praze Iniciativa pro evropské hodnoty.  

Ztrácíme víru v budoucnost

Iniciativa pro evropské hodnoty se, jak sdělil Kolář, snaží o směřování na Západ s tím, že lunetici a magoři jsou ti druzí. „Jsem ale těmto lunetikům vděčný, protože bych se jinak nestal občanským aktivistou. Děkuji panu Putinovi a jeho užitečným idiotům,“ dodal.

Následně vystoupil ředitel agentury STEM Jan Hartl: „Dobré je, že je naše společnost stále výrazně politicky motivovaná. Krize v letech 1997 až 1999 s ekonomickými balíčky byla zlá. Povodně nicméně ukázaly alespoň trochu, že je vláda akceschopná. Po volbách v roce 2010 se nedařilo sestavit vládu a už i venkovskému joudovi došlo, že je jako volič zbytečný. Tehdy se z našeho života vytratila budoucnost. Žijeme celkem dobře, ale přestáváme věřit, že si naše děti budou žít ještě lépe. Nevíme, kam směřujeme a k čemu to všechno bude.“

Neměli jsme standardního prezidenta

Pod logem Iniciativy pro evropské hodnoty se siluetami Tomáše Garrigua Masaryka a Václava Havla pak promluvil režisér mnoha úspěšných celovečerních filmů Jan Hřebejk: „Kdysi jsem strávil delší dobu na Slovensku a Slováci nám záviděli Havla. Současný slovenský prezident se snaží šířit evropské hodnoty a tlumí negativní energii. Teď ho Slovákům zase závidíme my. K dnešním civilizačním zkouškám se prezident musí stavit s rozumem. Máme problém, že jsme standardního prezidenta neměli. Masaryk se dostal do funkce jako filosof a profesor po první světové válce, Havel jako filosof zase po té studené. Zeman už při demonstraci na Letné řekl, že české školství zaostává za normálem a už tam lhal. Co je to normál?“

„Teď letí z Číny soukromým letadlem a vrší na sebe jednu blbost za druhou. Když už to nikam nevede, tak to za něj převezme mluvčí a graduje vše dál. Karel Schwarzenberg mohl být váženým a zdvořilým, tedy standardním prezidentem,“ doplnil Hřebejk.

Po Albertově se vláda zvedla

„Vláda, Hrad a Parlament by se měly starat o mezinárodní politiku. Nicméně vláda a Parlament to moc neumí. Zaorálkovi se podařilo vyčistit ministerstvo a diplomatický sbor, s nimiž si teď bude dělat Hrad, co chce. Vše se přizpůsobí tak, jak to chce Miloš Zeman. Vážím si kreditu Schwarzenberga. Po událostech na Albertově se ale vláda zvedla. Hrad neustál důkazní břemeno a v tom, proč prezident nezná xenofoba Konvičku, se začal motat. Snad to vládě vydrží,“ podotkl redaktor časopisu Newsweek Daniel Anýž. Mezi obecenstvem seděli například muzikan Michael Kocáb anebo někdejší místopředseda EP Libor Rouček.

Podpora prezidenta Miloše Zemana je dnes na pětapadesáti procentech. „Jde spíše o pokleslejší vrstvy, méně vzdělané, frustrované a politicky tápající. Část voličů ČSSD, voliči komunistů a lidé, co jim imponuje leadership. To ve veřejném mínění drží i Babiše,“ doplnil čísla Hartl. Podpora EU klesla na pětatřicet procent, podpora NATO naopak vzrostla na celých šedesát. Až pětaosmdesát procent lidí si ale stále myslí, že politka je svinstvo.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE