Poslanec Vít Rakušan a jeho kolegové z hnutí STAN mají pocit, že bychom k volbám měli pustit už naše šestnáctileté spoluobčany. Markéta Šichtařová dala na blogu iDnes.cz najevo, že ji tento nápad v podstatě vyděsil. Nechápe totiž, jak někdo mohl přijít s tím, že mladí lidé mohou rozhodovat o tom, zda si budou ničit život pitím alkoholu a kouřením až v osmnácti letech – ale ničit život jiným u volebních uren by mohli už od šestnácti let.

Podle Šichtařové se však jedno vysvětlení nabízí. Politici dobře vědí, že se šestnáctiletým člověkem lze manipulovat snadněji než například s občanem čtyřicetiletým.

„Je to průhledná snaha levice získat místo voličů snadno manipulovatelné ovečky. Bez dostatečných zkušeností, s klasickým mladistvým rovnostářským zapálením. Tyhle děti se lehce zpracují a vymyje se jim propagandou mozek,“ napsala Šichtařová.

VOLBY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH: NA TŘETÍM MÍSTĚ SKONČILO RECESISTICKÉ SDRUŽENÍ

„Průzkumy jasně říkají, že strany podporující tento návrh nemají moc příznivců mezi staršími ročníky, nýbrž mezi mladými. Možná by mohly návrh dovést k dokonalosti, pokud by jako správní ‚pokrokáři‘ přišli s návrhem, že bude omezeno právo hlasovat lidem nad šedesát. Ukazuje se totiž, že čím je člověk starší, tím je konzervativnější, a to se těmto stranám nehodí do krámu,“ pokračovala dáma.

Zastánci mladých voličů mohou namítnout, že senioři jsou dementní a že rozhodují o životech, které sami žít nebudou. Jednoho dne přece opustí tento svět, zatímco šestnáctiletí lidé tu budou ještě dlouho. Jenže tady se sluší dodat, že s mladými lidmi lze často snadno manipulovat, čehož si byli vědomi už komunisté a o to vehementněji prosazovali heslo „mládí má zelenou“, případně „mládí vpřed“.

• Celý komentář naleznete zde

„Asi takhle: Jestli někdo tvrdí, že mladí rozpoznají fake news lépe než třeba čtyřicátníci, pak sám nejspíš fake news naletěl. Průzkum programu Jeden svět z roku 2018 totiž ukázal, že zhruba polovina z tisícovky studentů nedokázala rozeznat komerční sdělení od zpravodajského. Jak by potom dokázali rozeznat skutečnou zprávu od vylhané?“ zeptala se ekonomka.  

Politici sice mluví o tom, že by se měly děti ve škole učit počítačové gramotnosti, mediální gramotnosti, ale Šichtařová má obavy, jestli nepůjde spíše o „politické školení mužstva“ známé z dob komunistických vládců... – kde se děti budou učit spíš to, které weby jsou nakloněny prezidentu Zemanovi a neměly by se číst, které weby jsou nakloněny předsedovi vlády Andreji Babišovi (ANO) a neměly by se číst, a tak podobně.

Šichtařová se zkrátka obává, že o naší politické reprezentaci budou rozhodovat děti, což je problém. Mladí lidé jsou totiž často přesvědčení, že vědí všechno nejlépe. Ve skutečnosti by se měli ještě hodně učit, aby vstřebali celou řadu faktů, jenže sami si to nemyslí. A levicově-liberální politici toho podle Šichtařové zneužívají.

Pokud chtějí politici přilákat k volebním urnám více voličů, dospělých voličů, kterým to dnes nestojí za to, aby k volbám chodili, museli by je něčím zaujmout.

„Když jsem byla náctiletá, politiku jsem hltala. Politici totiž něco dělali. Transformovali ekonomiku. Znala jsem všechny ministry, žádná televizní debata mi neunikla. Dnes mě televizní debaty nezajímají, protože jsou o ničem. Jsou jen o propagandě šířené předem dobře vybranými hosty. Že by se v nich objevil někdo skutečně zajímavý, je asi tak pravděpodobné, jako že by se Václav Havel objevil v diskusní debatě v televizi v roce 1988,“ poznamenala Šichtařová.