„Pokud se jedná o ty ceny plynu, tak v tuto chvíli proti sobě stojí v zásadě dva návrhy: je to ten takzvaný iberijský koncept, to znamená oddělení ceny plynu od ceny, od té závěrné elektrárny. To znamená, aby ty vysoké ceny plynu, které jsou právě předmětem té energetické války, neovlivňovaly ceny elektřiny. Na stole je druhý návrh, komisní, který říká: Pojďme se spíše bavit o zastropování cen všech jiných výrob elektřiny kromě té plynové, abychom právě nemotivovali k vyšší spotřebě plynu. My jako předsednická země, která celou tu diskusi moderuje, v tuto chvíli vyjednáváme jak na úrovni stálého zastoupení, jak s Komisí, sbíráme názory jednotlivých členských států a během zítřka předložíme něco, čemu se... něco jako předsednický souhrn – a budeme jednat dále,“ poznamenal Jozef Síkela.

„Jedno z těch klíčových opatření na národní úrovni se týká i zastropování ceny elektrické energie, na to je potřeba dohoda států a výrobců a jsme blízko od této dohody, případné to zastropování by se pak mohlo pohybovat někde kolem 200 eur za megawatthodinu,“ řekl poradce premiéra, ekonom Štěpán Křeček. 

„Tím by se tedy vyřešila ta nejhorší fáze energetické krize a při této stropované ceně by pak ta ostatní opatření fungovala velmi dobře. Jedná se tedy o úsporný energetický tarif, jedná se o odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje a o adresnou pomoc, jako je třeba příspěvek na bydlení,“ dodal Křeček.

K tématu se pro CNN Prima NEWS vyjádřil také ekonom Pavel Peterka. „Zatím to vypadá, že se Evropská unie spíše přiklání k vyřazení plynu ze systému závěrných elektráren, aby právě ceny plynu nenarušovaly, respektive neznepříjemňovaly cenotvorbu elektrické energie na evropském trhu, nicméně toto opatření by bylo velmi drahé, protože v momentě, respektive elektřinu z plynu vyrábíme, aby na trhu byl dostatek elektrické energie, tedy aby nedošlo k blackoutu, tedy k nedostatku elektrické energie, a plyn bude stále drahý. Takže pokud se elektrická energie nebude určovat podle toho nejdražšího zdroje, ale podle druhého nejdražšího zdroje, tak je dost možné, že právě elektrárny, které vyráběly elektřinu z plynu – bude pro ně ta cena nižší, než jsou jejich náklady, právě kvůli růstu ceny té komodity. Je dost možné, i když je to nevyřčené, že by tento rozdíl musely veřejné rozpočty, ať už národních států, případně jiné rozpočty, dorovnávat, minimálně dorovnávat, aby elektrárny tento svůj provoz nevypnuly, protože v momentě, kdyby cena elektrické energie byla právě třeba okolo těch 200 eur, případně okolo 150, a výroba z plynu by stála více, tak by se prostě a jednoduše za tu prodanou cenu ani nepokryly náklady té výroby a elektrárna by elektřinu nevyráběla, což by vedlo k tomu nedostatku a k možnosti blackoutu, kde by vypadla elektřina v regionech, v některých regionech, což by mělo samozřejmě katastrofální dopady na průmysl, ale i veřejné instituce, jako jsou nemocnice, školy a tak dále,“ zmínil Peterka.