V rozhovoru mimo jiné Pánek hovořil o zkušenosti, jak mnoho mladých lidí na různých místech říká, že jsou pro ně hodnoty listopadu 1989 a odkaz Václava Havla důležité. „Proto myslím, že to tady pořád je. Chceme prostě být k sobě slušnější, pravdivější, laskavější, víc si pomáhat, než jsme to dělali těch čtyřicet let bývalého režimu. I když ne všichni,“ poznamenal Pánek.  

Následně Pánek hovořil také o tom, jak projekt mediální výchovy ve školách naráží na odpor. Kritici z extrémních proudů totiž hovoří o vymývání mozků. S odporem se v Česku setkává i pomoc uprchlíkům před válkou v Sýrii. „Výzvy, které jsme měli před dvaceti lety, máme i dnes. Konflikty a katastrofy ve světě neustávají, jen se mění. Pokračujeme tedy v pomoci. Stále také existují země, kde není svoboda a kde jsou obránci lidských práv pronásledováni. Tam se snažíme překlenout to, v čem jim jejich režimy brání. Například se snažíme zajistit, aby si koupili knihy, které je zajímají, mohli komunikovat volně do světa, naučili se dělat webové stránky nebo vybírat peníze v crowdfundingu. To zůstalo velmi podobné. To, co se mění, je, že si přibíráme úkoly doma,“ zmínil Pánek s tím, že to, že se v minulosti myslelo, že v Česku je všechno v pořádku a není nutné s tím nic moc dělat, bylo chybou. 

„S věcmi, jako je výchova k aktivnímu občanství, kritické myšlení, mediální výchova, jsme měli začít daleko dřív. Stát totiž dělal málo nebo vůbec nic a uteklo dost času, který nám teď jako společnosti chybí. Pokud bychom začali ve školách učit tyto věci o pět deset let dřív, tak by dnes víc mladých lidí mělo větší odolnost a nenechalo sebou manipulovat přes média. Uvažovali by kritičtěji, měli by větší schopnost utvářet si vlastní názor, byli by občansky aktivnější,“ dodal.

Pánek pokládá otázku, proč by mělo být vymýváním mozků to, že je mladým lidem prostřednictvím jejich učitelů nabízena možnost být ostražitější při konzumování informací, zejména on-line, a nebrat je rovnou jako pravdu. „To není žádné vymývání mozků, naopak posilování schopnosti mít vlastní názor. Takže to pro mě není kritika, jen útok, nálepka, pokus o delegitimizaci nebo dehonestaci nás a toho, co děláme. A na to se v podstatě nedá reagovat nebo jen podobným útokem. Když jste populista, tak vám samozřejmě kriticky přemýšlející voliči vadí. Nejraději byste měl stádo, které přijme to, co jim nacpete přes svůj facebook,“ dodal.

Závěrem pak Pánek hovořil o migrační krizi, kterou vnímá jako skutečnost, z níž se mu dostalo poučení. „Jednak bylo správné, když jsme k migrační vlně nepřistupovali jako aktivističtí bojovníci za to, že každý cizinec má právo být přijat v Evropě. Od začátku jsme říkali, že máme poskytnout dočasnou ochranu nebo azyl těm, kteří utíkají před válkou. Ale zároveň, že Evropa má právo manažovat tok přicházejících. A že jsou v pořádku návraty lidí, kteří se nekvalifikují jako uprchlíci,“ řekl a dodal také, že podcenil schopnost politiků vzít krizi jako téma ke strašení voličů. 

„Překvapilo mě, jak snadno se z většiny společnosti stane vystrašený, hysterický a nepřátelský národ vůči něčemu, co nepředstavuje pro Česko žádné reálné ohrožení. Přitom je ekonomicky v pohodě, uprostřed Evropy, není cílovým státem, nemá špatné zkušenosti s uprchlíky z minulosti,“ uzavřel s tím, že lidí, kteří řeknou, ať si uprchlíci v Sýrii pomřou, je daleko víc, než jich bylo před dvaceti lety.